Jeho propuštění nařídil už v úterý soud první instance, ale žaloba usilující o jeho vydání do Švédska se proti tomu odvolala. 

Assange je ve Švédsku obviněn ze sexuálních deliktů. Ve vazbě je od 7. prosince, kdy se sám vydal policii. Odvolací soud potvrdil původní podmínky kauce. 

Assangeův pas zůstane na policii

Assangeovi stoupenci musí zaplatit 200 tisíc liber rovnou a dalšími 40000 budou ručit v případě, že by kauci porušil. Kromě toho Assangeův pas zůstane na policii, kde se bude muset také denně hlásit. Bude se muset zdržovat na určené adrese, odkud nebude smět vycházet přes noc. 

Devětatřicetiletý Australan obvinění odmítá. Jsou podle něj politicky motivovaná, souvisejí prý s tím, že server WikiLeaks zveřejňuje americké důvěrné depeše. O vlastním Assanegově vydání do Švédska se má rozhodnout 11. ledna.

USA zkoumají, zda mohou Assange obvinit ze spiknutí

Federální žalobci ve Spojených státech nyní zkoumají, zda by Assange mohli obvinit ze spiknutí. Server od konce listopadu postupně zveřejňuje čtvrt milionu utajovaných depeší amerických diplomatů, které mu zřejmě poskytl vojín americké armády Bradley Manning. Úřady v USA nyní hledají důkazy, zda jej k tomu Assange nepodněcoval anebo mu při tom nepomáhal. Uvedl to deník The New York Times. 

Pokud by je našly, devětatřicetiletý Australan by v očích úřadů přestal být pasivním příjemcem uniknutých dokumentů a stal by se Manningovým komplicem. Žalobci kvůli tomu mimo jiné zkoumají záznam chatu, který údajně oba muži vedli, když voják depeše stahoval z vojenské sítě SIPRnet. Manning prý také od Assange získal přístupové údaje na zvláštní server, kam některé dokumenty nahrál. 

Vojín se údajně s těmito informacemi svěřil bývalém hackerovi Adrianu Lamovi, který na něj upozornil americké úřady. Podle Lama nahrál Manning některé depeše na tento server, aby je pracovníci WikiLeaks mohli přednostně vyhodnotit. Vojín se údajně v chatu s Lamem chvástal, že přihlašovací údaje jsou důkazem toho, že právě on je klíčovým zdrojem informací serveru WikiLeaks. Lamo nicméně obsah chatu citoval jen zpaměti, protože mu počítač zabavil americký Federální úřad pro vyšetřování. 

Úřady v USA zatím tápaly

Představitelé amerického ministerstva spravedlnosti se snaží zjistit, jak by Assange mohli obvinit, už od zveřejnění prvních tajných amerických dokumentů na WikiLeaks letos v létě.

Nejprve šlo o desítky tisíc vojenských hlášení z Afghánistánu a později i z Iráku. Nedávno pak server začal postupně zveřejňovat čtvrt milionu depeší amerických diplomatů z celého světa. Dosud se mělo za to, že Spojené státy nemají k dispozici žádný zákon, podle kterého by Australana mohly obvinit. 

Zkoumaly mimo jiné zákon o špionáži z roku 1917 a zákon o počítačových podvodech z roku 1986, ale bez úspěchu. Žalobci díky nim sice v minulosti obvinili původce úniků a hackery, nikdy ale příjemce uniknutých dokumentů za to, že je poskytl někomu jinému. Assange v takovém případě chrání první dodatek americké ústavy, který zaručuje svobodu slova. 

Manning proti Assangeovi svědčit nebude

Pokud by ho však Spojené státy mohly obvinit ze spiknutí, mohly by z něho udělat varovný případ, který by napříště lidi odradil od zveřejňování podobně velkých úniků tajných dokumentů na internetu. Vláda by navíc nemusela vysvětlovat, proč kvůli úniku stíhá jenom Australana, a ne média, která také dokumenty zveřejnila. 

Deník The New York Times nicméně podotýká, že vláda pro obvinění Assange ze spiknutí bude pravděpodobně potřebovat více důkazů než záznamy o internetovém chatu. Nejsnazší by prý přitom pro ni bylo, kdyby Manninga přesvědčila, aby proti zakladateli serveru WikiLeaks svědčil. Vojín, kterého americké úřady zadržují od května, to ale podle zdrojů listu odmítl.