Amerika má své Řecko, krachující Portoriko

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Evropa má trable s Řeckem, Spojené státy zase s Portorikem. Zadlužený karibský stát míří ke krachu obdobně jako helénská země.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek, zdroj: ThinkStock

Portoriku se říkalo srdce Karibiku. Teď je na západní polokouli známější pod přezdívkou Americké Řecko. Ostrov, jehož název v překladu znamená bohatý přístav, se topí v dluzích, které není schopen splácet.

Portoriko a Řecko ale nemají společné jen velké dluhy. Kromě toho, že platí za turistické ráje, nejsou schopné konkurence, mají přebujelé a zkorumpované státní správy, přeregulovaný soukromý sektor, neumí vybírat daně a nedokážou si vydělat na své sociální systémy.

Oba státy jsou připoutané v měnové unii k několikanásobně silnějším a výkonnějším sousedům - Portoriko ke Spojeným státům a Řecko k eurozóně, zjednodušeně k Německu.

Ratingová agentura Standard & Poor's v minulých dnech Portoriko i Řecko zařadila do stejného šuplíku, ze stupně CCC je sundala do extrémně spekulativního pásma na stupeň CCC-.

Bolestivá kúra

S&P zhoršila hodnocení Portorika poté, co jeho guvernér minulý týden v pondělí varoval, že vláda brzy nebude schopna splácet dluh, který překročil 72 miliard dolarů (1760 miliard korun).

"Můj kabinet dělá vše proto, abychom nespadli do defaultu (stav, kdy stát nesplácí dluhy). Náš dluh je ale tak velký, že nám znemožňuje další půjčky na finančních trzích a naše ekonomika nevytváří příjmy potřebné k tomu, abychom splatili staré dluhopisy," pravil Alejandro García Padilla v projevu k poslancům.

Vláda letos navrhla úsporný, po mnoha letech vyrovnaný rozpočet, seškrtala výdaje a příjmy posílila zvýšením daně z obratu. Parlament ho v uplynulém týdnu schválil.

V novém rozpočtu je na splátky dluhopisů vyčleněno 1,5 miliardy dolarů. To bude stačit jen na úhradu části splátek.

Skupina ekonomů na zakázku portorické vlády připravuje návrhy, jak vytvořit přebytkový rozpočet, z něhož by bylo možné dluhy platit. Zatím vydala předběžnou zprávu, podle níž bude nutné zvýšit další daně a reformovat penze.

"Situace Portorika je kritická, opravdu kritická," citoval deník New York Times vedoucí této skupiny Anne Kruegerovou, někdejší hlavní ekonomku Světové banky. Kruegerová upozornila, že skutečný dluh ostrova bude vyšší, než tvrdí přikrášlené vládní statistiky.

Komise vydá konečnou zprávu koncem srpna. Ministerstvo financí varuje, že do té doby může být vláda "na suchu". V takovém případě by patrně vyhlásila "shutdown". Zavřela by některé vládní a veřejné instituce.

"Sami se z toho nedostaneme. Musíme se podělit o naši bolest s věřiteli," řekl v parlamentu portorický guvernér a navrhl věřitelům několikaleté moratorium na splátky dluhopisů a restrukturalizaci dluhu, tedy náhradu dluhopisů za nové s delší dobou splatnosti a nižší hodnotou.

Jenže restrukturalizace dluhu vlády, to je pro ekonomy v USA téměř kacířská myšlenka. Bojí se precedentu - žádný z 50 států unie dosud dluh tímto způsobem neumazával. Proto si američtí věřitelé s guvernérem Padillou nepadnou do náruče.

Kdo může, odchází

Portorický dluh na první pohled není až tak strašidelný - 112 procent hrubého domácího produktu (pro srovnání řecký dluh dosáhl 177 procent HDP). Rozpočtovou situaci Portorika však ztěžuje odliv obyvatel. Začal poté, co ekonomika ostrova nastoupila na sestupnou dráhu.

Bylo to v roce 2006. Tehdy americká vláda ukončila program daňových pobídek pro investory a z Portorika začaly odcházet firmy, zejména z oblasti farmacie.

Populace od té doby klesla z 3,9 milionu na 3,6 milionu. Ze země odcházejí zejména mladí a vzdělaní lidé. Míří na americkou pevninu, do USA.

Důsledek je nabíledni: Portoriko přichází o nejdynamičtější část populace. Příjmy z daní se snižují a dluhy leží na bedrech menšího počtu Portoričanů.

K tomu klesají příjmy z turistiky. Důsledkem prohlubující se bídy a rostoucí míry zločinnosti je menší zájem turistů. V roce 2005 jich navštívilo ostrov 3,7 milionu, loni až o půl milionu méně. Některé hotely zůstávají zavřené.

Půjdou k soudu?

Portoriko je "nezačleněné území" Spojených států. Říká se tomu také "přidružený stát".

Se Spojenými státy a několika autonomními státy tvoří dolarovou měnovou unii, která právně měnovou unií není, přitom tak funguje (měnová unie "de facto").  Je propojeno s USA legislativou, platí v ní zákony Spojených států.

Jenže podle amerického práva se Portoriko nemůže dovolávat u soudu ochrany před věřiteli jako americké státy, okresy nebo města. S bankrotem autonomních nezačleněných území americké zákony prostě nepočítají.

Americká vláda přitom záchranný balíček po vzoru eurozóny neplánuje. Není divu, sama je zadlužena až po uši.

Prezident Barack Obama místo toho vyzývá americký kongres, aby přijal zákon, který by dovolil Portoriku bankrotovat u amerického soudu. V tomto případě by portorická vláda byla v komfortnějším postavení vůči věřitelům.

Penze se rozplývají

Američané drží víc než 60 procent portorického dluhu. Portorické dluhopisy jsou zastoupeny zejména v investičních fondech, v nichž si Američané si šetří na důchod.

"Není to jen portorická krize, je to také naše krize," upozornil je Louis Errol politický analytik newyorské televize NY1.

Dluhopisy, které vydávala portorická vláda a její agentury, byly pro americké investory lákavou návnadou. Ve Spojených státech pro ně platil režim "triple tax exemption", byly osvobozeny od federálních, státních i lokálních daní.

Bylo to podobné jako v řeckém případě: Portorické vlády chrlily dluhopisy (byly třetím největším vydavatelem municipálních dluhopisů v USA) a pramálo se zabývaly tím, z čeho je budou splácet vlády, které po nich nastoupí. Investoři, kteří dluhopisy nakupovali, si zase nedali práci, aby analyzovali situaci vlády a státních podniků.

A tak bylo zaděláno na malér.

Vezmou bankrotáře?

Portoriko, stejně jako Řecko, chystá referendum. Ovšem až na příští rok. Také téma bude jiné. Portoričané budou hlasovat o tom, zda si přejí vstoupit do společenství strýčka Sama, zda chtějí, aby se jejich ostrov stal 51. státem unie.

Ostrované se do ní přitom nehrnou. Americké občanství mají už teď. Pravda, získali by k němu "bonus" - možnost volit amerického prezidenta a zástupce do Kongresu, a tím ovlivňovat politiku ve Washingtonu. Zato by ale museli Washingtonu platit daň z příjmu.

Verdikt není jistý ani na americké straně. Američané v minulosti žádost žádného státu o vstup do své unie neodmítli. Jenže chudé a bankrotující Portoriko, které jim znehodnotilo úspory na penzi? To si důkladně rozmyslí.

Tagy: zahraničí Spojené státy americká politika světová ekonomika americká ekonomika řecký dluh Portoriko

Zdroje: Vlastní