Alžběta II. poprvé navštívila katolický kostel v Irsku
26. 6. 2012 – 17:15 | Zpravodajství | red
Britská královna Alžběta II. přijela na návštěvu Severního Irska, kde se v Enniskillenu sešla s pozůstalými obětí teroristického útoku v roce 1987, který byl jedním z klíčových okamžiků sektářského násilí v Ulsteru.
Setkání předchází dalšímu symbolickému okamžiku návštěvy, stisku ruky s někdejším velitelem Irské republikánské armády (IRA) Martinem McGuinnessem, jehož organizace teroristickými prostředky bojovala za odtržení Severního Irska od Británie. Královna dnes také poprvé vstoupila do katolického kostela v Irsku.
Tři desetiletí sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány ukončila v roce 1998 dohoda mezi oběma znesvářenými stranami. Následující proces usmiřování umožnil nynější cestu Alžběty II. která Ulster navštívila v rámci oslav 60. výročí své vlády. Královna je od nástupu na trůn v Severním Irsku podvacáté, ale poprvé byla její návštěva oznámena dopředu.
V listopadu 1987, kdy si protestanti v Enniskillenu připomínali padlé ve světových válkách, bomba IRA usmrtila 11 lidí. Útok vyvolal rozsáhlé pobouření, po kterém se začaly projevovat první náznaky kontaktů později vedoucích k míru.
Královna se dnes sešla s pozůstalými obětí i s lidmi, kteří byli před 15 lety zraněni. V místní protestantské katedrále se spolu s dalšími 700 lidí zúčastnila bohoslužby díkůvzdání, kterou sloužili protestantští i katoličtí duchovní.
Po bohoslužbě se v kostele sv. Michala sešla s místními katolíky. Bylo to poprvé, kdy Alžběta II. navštívila katolický kostel v Irsku. Podle místních médií ji v kostele i před ním vítal potlesk. Britský panovník je hlavou anglikánské církve.
Dalším symbolickým okamžikem má být ve středu schůzka v Belfastu, během níž si má potřást rukou s nynější severoirským vicepremiérem Martinem McGuinnessem. McGuinness býval jedním z hlavních velitelů IRA, vždy však tvrdil, že na masakru v Enniskillenu se nijak nepodílel.
McGuinness řekl, že podání ruky královně je pro něj "symbolicky podáním ruky statisícům unionistů".
Při nepokojích a teroristických útocích zahynulo od roku 1969 do uzavření míru v 90. letech asi 3500 protestantů a katolíků.