Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak den poté, co vzbouřená armáda v čele s plukovníkem Michaelem Randrianirinem převzala moc nad ostrovní zemí. Randrianirina se v pátek po složení přísahy stane novým prezidentem.

"Země je s okamžitou platností pozastavena," řekl předseda unie Mahmúd Ali Júsuf, který protiústavní změnu režimu odsoudil. Agentura AP dodala, že členství bude pozastaveno do té doby, dokud v zemi nebude obnoven ústavní pořádek.

Krok předcházel úternímu rozhodnutí poslanců odvolat uprchlého prezidenta Andryho Rajoeliny z funkce. Randrianirina krátce nato oznámil, že armáda přebírá moc nad Madagaskarem a že si ji podrží na přechodné období 18 měsíců až dva roky. Až poté podle něj budou volby. Plukovník dnes navíc oznámil, že v pátek na slavnostním zasedání ústavního soudu složí prezidentskou přísahu.

Generální tajemník OSN António Guterres podle AP uvedl, že je neústavní změnou na Madagaskaru hluboce znepokojen a že OSN bude i nadále usilovat o obnovení míru a stability v zemi. Francie v prohlášení podle webu The Guardian uvedla, že je nezbytné důsledně dodržovat demokracii, základní svobody a právní stát. Všichni aktéři musí podle Německa jednat opatrně, zatímco Rusko vyzvalo ke zdrženlivosti a zabránění krveprolití.

Protesty, které organizovala takzvaná generace Z, v zemi vypukly 25. září a původně byly namířené proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest, kdy především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i 51letého prezidenta. Demonstrace si od té doby vyžádaly 22 obětí, pád vlády i nového premiéra.

Randrianirina byl podle The Guardian dlouhodobým hlasitým kritikem Rajoelinovy vlády a v roce 2023 údajně strávil několik měsíců ve vězení za přípravu státního převratu.

Africká unie vznikla 9. července 2002 a nahradila předchozí Organizaci africké jednoty (OAJ). Motivem k založení této panafrické mezinárodní organizace bylo větší sblížení zemí kontinentu například v oblasti obrany, zahraničních záležitostí a ekonomiky. AU kvůli vojenským převratům pozastavila členství také Mali (po dvou převratech v letech 2020 a 2021), Guineji (2021), Súdánu (2021), Burkině Faso (2022) nebo Nigeru (2023).