"Nikdo neví, co se tam stalo, doteď nikdo neřekl, co se tam vyrábělo, jaká látka. My počkáme na oficiální zprávu a ověříme, jestli by se u nás něco podobného mohlo stát, nebo nikoli," řekl předseda představenstva tuzemské Lovochemie Petr Cingr. Podle něj přicházejí v úvahu dvě teorie. "Jestli šlo o dusičnan amonný, tak ten se tu nevyrábí, ten je v České republice zakázaný. Pokud to byl čpavek, tak se musí zjistit příčina, protože sám od sebe takto nebouchne," uvedl představitel největšího výrobce hnojiv v České republice. 

Mezi preventivní opatření v lovosickém závodu podle něj patří mj. stabilní hasicí zařízení, firma má k dispozici také stálý monitoring a hasičskou jednotku, jež může zasahovat v řádu desítek vteřin. 

Při vyhodnocení katastrofy budou zapotřebí především přesné informace. "My určitě budeme mít oficiální informace. Jsme členy sdružení Fertilizers Europe, které zastřešuje téměř všechny výrobce hnojiv v Evropě a které je v kontaktu s ostatními asociacemi. V Evropě funguje systém včasného hlášení různých nehod a totéž stoprocentně funguje i v Americe," uvedl Cingr. 

O nezbytném vyhodnocení krizové události je přesvědčen také Ladislav Špaček, jenž je ve Svazu chemického průmyslu odpovědný za oblast zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. "Jakmile se podobná událost někde objeví, tak v ní hledáme hlavně poučení," uvedl. Od roku 1985 ve světě a od roku 1994 v Česku podle něj existuje iniciativa pro odpovědné podnikání (Responsible Care), která má vést k tomu, aby se rizika spojená s provozem chemických výrob minimalizovala. 

"Nevíme, co se stalo. Každá takováto mimořádná událost je vyhodnocována a společnosti z toho vyvozují důsledky, aby se něco podobného nemohlo opakovat," poznamenal Špaček. Zpravidla ale při podobných katastrofách prý jde o selhání člověka. "Technická opatření jsou taková, že i když ten člověk selže, tak v podstatě ty následky jsou minimalizované," dodal. Připomněl také dosud největší chemickou katastrofu při úniku plynů v indickém Bhópálu z roku 1984, která podle něj svět donutila, aby hrozící nebezpečí vzal na vědomí. 

Desítky mrtvých?

Mimořádné události se nevyhýbají ani tuzemskému chemickému průmyslu. Poslední větší případ se odehrál v roce 2011 v areálu pardubické firmy Explosia, kde exploze nitroglycerinu tehdy zabila čtyři lidi a způsobila škody za miliony korun. 

V areálu závodu na výrobu hnojiv v texaském městě West ve středu požár a následná série explozí zabila podle oficiálních údajů pět až 15 lidí a zranila desítky dalších. Pesimistické odhady hovoří o desítkách mrtvých, upřesněné údaje zdravotníků o 179 zraněných, z nichž 38 je ve vážném a 24 v kritickém stavu.