"Do minulého měsíce byli členové Rudých gard a další rezervisté v ulicích, oblečení v uniformách, se zbraní v ruce a tornou na zádech. Nyní se z nich stali obyčejní dělníci s lopatami a motykami, jejichž úkolem je sbírat mrvu, která se používá jako přírodní hnojivo," uvedly internetové zpravodajské stránky DailyNK.com, které čerpají informace od sítě reportérů přímo na severokorejském území. 

Podle deníku The Independent byla na polní práce povolána čtvrtina severokorejské populace, tedy asi šest milionů lidí. Sezonní zemědělská činnost je klíčová v této zbídačelé zemi, která se trvale potýká s kritickým nedostatkem potravin. 

Vzpomínky na polní práce má také I So-jon, která působila v armádě poblíž citlivé námořní hranice s Jižní Koreou. V době krize na Korejském poloostrově v roce 1993 dostala ostrou munici a helmu, brzy se ale ocitla zpátky tam, kde se svými kolegy trávila nejvíc času - mezi rolníky sázejícími a sejícími rýži, zelí, fazole, kukuřici, brambory a cibuli.

V helmách na farmu

"S ocelovými helmami na hlavách jsme mířili na farmu," vzpomíná nyní 39letá I So-jon. "Někdy jsme vykopávali mlže a další mořské živočichy z bahna na pobřeží. Ti byli určeni na vývoz do Číny, protože za ně bylo možné získat pro KLDR tvrdou měnu. V dubnu šli všichni z mé jednotky na bažinaté mělčiny, foukal tam v tu dobu hodně studený vítr," svěřila se I So-jon agentuře Reuters v Soulu, kam uprchla před pěti roky. 

Severní Korea trpí chronickým nedostatkem potravin od poloviny 90. let. Poslední zásilky potravinové humanitární pomoci přišly ze Spojených států v letech 2008 a 2009, kdy Washington poslal asi třetinu z plánovaných 500.000 tun, než byl program pozastaven. Podle zprávy OSN sužuje třetinu severokorejských dětí mladších pěti let podvýživa. 

Korejská lidová armáda je s 1,2 milionu vojáků čtvrtá největší na světě co do počtu členů. Branci nastupují do služby v 17 letech a slouží celkem deset roků. "Ať už elitní armádní důstojníci nebo řadoví vojáci, všichni jsme museli pomáhat rolníkům, byla to součást našeho každodenního života," vylíčil obdobně své zkušenosti někdejší důstojník Čche Ču-hwal, který má za sebou 27letou kariéru na ministerstvu ozbrojených sil. 

Čche byl povolán do parašutistického oddílu v roce 1968, když Severní Korea zadržela americkou loď USS Pueblo. I v této době, kdy byl v KLDR vyhlášen válečný stav, musel Čche na pole. "Každý pátek a o víkendech jsme šli sít kukuřici, zelí či hnojit ovocné sady," řekl Čche. "Po snídani, rozcvičce a dvou hodinách ideologické výchovy o zakladateli KLDR Kim Ir-senovi a jeho rodině nám velitel přidělil úkoly sahající od práce na poli přes rybaření po sběr dříví," dodal.