Putin, kterému ústava nedovolovala v roce 2008 ucházet se o třetí mandát v čele státu za sebou, přenechal křeslo v Kremlu svému chráněnci Dmitriji Medveděvovi a sám stanul na čtyři roky v čele vlády. Letos na jaře si funkce prohodili, jak oznámili už loni v září, daleko před březnovými volbami hlavy státu, v nichž Putin získal bezmála 64 procent hlasů. Ale právě předpověď "kremelské rošády" přispěla k bezprecedentním protestům desetitisíců Rusů, které propukly po prosincových parlamentních volbách.

"Pokud jde o střídání či nestřídání u moci, tak u nás, stejně jako v jakékoliv jiné demokratické zemi platí základní zákon, ústava. Bylo možné snadno změnit ústavu a jít na třetí mandát (v roce 2008). To ale platná ústava nedovolovala, a tak si váš pokorný služebník nepřizpůsoboval ústavu sobě, přenechal první funkci ve státu a chopil se skromnější funkce. A pak se ucházel o nový mandát a byl zvolen," argumentoval Putin.

"Byl to velice důležitý signál pro společnost - za prvé, že při takové změně u moci se nic katastrofálního nestane, a za druhé, že při respektování všech ústavních pravidel země dále funguje," zdůraznil.

Změna moci proběhla

Jako další příklad změn u kormidla moci uvedl, že třetina ministrů v nové Medveděvově vládě je skutečně nových a nejmladší z nich, devětadvacetiletý Nikolaj Nikiforov, by klidně mohl být účastníkem Seligeru. Celkově by se však Rusko mělo rozvíjet "postupně a klidně" i při nezbytné rotaci kádrů.

Na dotaz, jaký má potom smysl zakládání desítek nových politických stran, jejichž povolení si vynutily opoziční demonstrace, Putin "hluboký smysl" tohoto kroku objasnil tím, že jde o to, "aby pochopili, že je nepodporuje společnost". "Zakázané ovoce" prý láká jen do chvíle, dokud je zakázané, a Rusové sami pochopí, čí strana je hodna jejich podpory.

Prezident také vysvětloval, že přirovnáním bílých stužek demonstrantů k prezervativům je nechtěl urazit, ale prý mu bylo líto, že "jsou zneužíváni politickými technologiemi vymyšlenými kdesi v cizině".

Označení zahraničních agentů

"I v Rusku můžeme mít takový zákon, který byl v USA přijat už v roce 1938. Proč oni mohou využívat zákon, kterým se ohradili před vlivy z ciziny, a my ne? Když cizinci platí za politickou činnost v naší zemi, tak asi počítají s nějakým výsledkem," obhajoval nový zákon, který nutí pod hrozbou pokut a vězení nevládní organizace přijímající zahraniční granty, aby se označovaly hanlivou nálepkou "zahraničního agenta".

Zahraniční agenti ale prý neznamenají zahraniční špiony. "Když jsem pracoval v známé organizaci, pracoval jsem s několika rezidenty, kteří měli na starosti agenturní sítě a agenty. Ale to byli jiní rezidenti a jiní agenti," zavzpomínal na časy v sovětské tajné službě KGB.

Jen 40 přívrženců opozice

Seliger letos otevřel své brány i přívržencům opozice, ti si však stěžovali, že je ještě před Putinovým příjezdem izolovali. Podle blogera Alexeje Domanova se na pokyn prezidentovy ochrany museli zdržovat ve stanech či mimo tábor a dotazy na hlavu státu se cenzurovaly, a to se chtěl zeptat, proč v Rusku každým rokem roste korupce a "zda ryba nepáchne od hlavy".

Šéf tábora sice "prověrky" opozičníků připustil, ale ujistil, že nakonec se všichni mohli schůzky s Putinem zúčastnit. Podle Domanova je mezi čtyřmi tisícovkami účastníků tábora jen 30 až 40 přívrženců opozice.