Části posudků již dříve unikly do médií. Soud je ale poprvé oficiálně prezentoval až v úterý při čtení úvodní zprávy. 

Politologové také spočítali, že kdyby Prahu tvořil jediný obvod, vypadalo by složení zastupitelstva úplně jinak. K nynějším zastupitelům TOP 09, ODS, ČSSD a KSČM by přibyli také čtyři zástupci Věcí veřejných a čtyři kandidáti Strany zelených a SNK ED. Vítězná TOP 09 by místo 26 mandátů měla jen 22 křesel. ODS by spadla z 20 mandátů na 16 a sociální demokraté ze 14 na 13 křesel. ODS a ČSSD by tak nemohli vytvořit většinovou koalici.

Politologové ale upozorňují, že v případě jediného obvodu by kandidátky vypadaly úplně jinak, a tím pádem by se mohly lišit i preference voličů. Propočet je tak třeba brát s rezervou. 

Čím více obvodů, tím menší šance pro malé

Autory expertiz jsou politologové Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci a Jan Outlý z Metropolitní univerzity v Praze. Oba se shodli na tom, že čím více obvodů v Praze vznikne, tím těžší to menší strany mají.

Více obvodů tak vyhovuje stranám s větší podporou. Při loňských volbách se práh pro získání mandátů v důsledku rozdělení města pohyboval mezi sedmi a osmi procenty. Strana zelených spolu se SNK ED získala 5,9 procenta hlasů, Věci veřejné dostaly 5,66 procenta hlasů. V nynějším zastupitelstvu proto nemají mandáty. 

Za Stranu zelených přijel do Brna předseda Ondřej Liška, SNK ED zastupuje místopředseda Jiří Witzany. Věci veřejné reprezentuje místopředsedkyně Karolína Peake. Jejich společným advokátem je Pavel Uhl. Za magistrát vystupuje právník Roman Felix, jenž některá data z posudků zpochybnil. Jednací síň zcela zaplnili studenti, novináři a odborná veřejnost. Čtení úvodní zprávy trvalo více než hodinu. 

Z patnáctičlenného pléna se dnes sešlo 14 soudců, chybí místopředseda ÚS Pavel Holländer. K případnému zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, jež by otevřelo cestu novým volbám, je potřeba osm hlasů. 

Analýzu si před volbami prý objednala i ODS

Soudce Vojen Güttler se účastníků řízení ptal na údajnou analýzu, kterou si prý před volbami objednala ODS a jež údajně dokládá, že strana věděla o důsledcích rozdělení města pro menší strany. O analýze informovala média. Právník magistrátu Felix tvrdí, že o podobném dokumentu nikdo na radnici neví. 

"Ani jeden z dotázaných představitelů minulého ani současného vedení magistrátu nevěděl o žádné analýze, žádná taková analýza nebyla zpracovávána na základě objednávky magistrátu, není o ní jakákoliv povědomost," řekl Felix. Liška potvrdil, že malé strany analýzu soudu jako důkaz nenabídnou. "Není z ní zřejmé, kdo si ji objednal," uvedl Liška. 

Rozhodnutí NSS už před volbami

Volby v Praze vyhrála TOP 09, ale koalici utvořili sociální a občanští demokraté. ODS a ČSSD mají v třiašedesátičlenném zastupitelstvu dohromady 34 křesel. Bez rozdělení Prahy do více volebních obvodů by koalice ODS a ČSSD zřejmě metropoli vládnout nemohla, obě strany by totiž neměly dost mandátů. 

O rozdělení Prahy do sedmi obvodů rozhodlo pražské zastupitelstvo v červnu 2010, kdy měla ještě většinu ODS. Za každý obvod je v zastupitelstvu devět mandátů. Počet oprávněných voličů v obvodech přitom kolísá od přibližně 125000 do 146000.

Opatření ještě před říjnovými volbami posoudil Nejvyšší správní soud a dospěl k závěru, že míra nerovnosti hlasů nepřekračuje přijatelnou mez. Posudky připomínají, že Praha se různými způsoby dělila na obvody již v minulosti. Také tehdy se počet voličů v jednotlivých obvodech lišil, a tak se různila míra, v jaké mohli jednotliví voliči ovlivnit podobu zastupitelstva. 

Ve volební žalobě i ústavní stížnosti menší strany například tvrdily, že Praha byla rozdělena na volební obvody příliš krátce před volbami. Podle stížnosti by lhůtou dostatečnou pro přípravu všech kandidujících uskupení byl jeden rok, a ne několik měsíců. K rozdělení prý navíc zcela chyběly věcné důvody. Důležitým argumentem je také porušení principu rovnosti volebního práva.