Nebýt přímo zvolené hlavy státu a nejistoty, kterou od března vyvolává svou snahou při nejrůznějších příležitostech co nejšíře vykládat své prezidentské pravomoci, byla by dohoda o podobě příští vlády úlohou, o jejímž řešení by měly ODS, TOP 09 a LIDEM jasnou představu. 

Jejich snahy by se v té chvíli soustředily na nalezení pro ně všechny přijatelné postavy nového předsedy vlády a především na udržení jednoty nynější křehké koaliční většiny. 

Výsledkem by byla "trojčlenka" vyvažování zájmů vládních poslanců, osobních sympatií či antipatií jednotlivých výrazných osobností a širších vnitrostranických tlaků. V několika dnech by byl po sérii jednání pro funkci premiéra vybrán nepříliš kontroverzní politik ODS, pod jehož formálním vedením by koaliční vláda fakticky pod taktovkou sílící TOP 09 dovládla do řádných voleb v květnu 2014. 

Kuba je pro TOPku jako premiér nepřijatelný

Potřebnou většinu by strany pro tento model za současného složení Sněmovny dohromady nejspíš daly. Někteří pozorovatelé ale připomínají, že policejním stíháním tří exposlanců kvůli možné korupci se poněkud zužují mantinely "pozitivní motivace" případných nerozhodných zákonodárců. 

Koalice ODS, TOP 09 a LIDEM má nyní 98 poslanců, přičemž další dva bývalí poslanci VV jsou k nejmenší vládní straně neoficiálně řazeni. K hlasování o důvěře novému kabinetu nahrává dlouhodobá absence opozičního Davida Ratha (ve vazbě), ač je vyvažována neúčastí koaličního Romana Pekárka (ve vězení). Koalici by tak stačilo pro důvěru nové vládě 100 hlasů, nikoli 101. 

Typickým výsledkem standardního vnitrokoaličního kompromisu by byla například premiérská nominace ministra dopravy a někdejšího šéfa poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury. Jeho jméno se ostatně už nyní v kuloárech objevuje. Nynější faktický šéf ODS, první místopředseda strany a ministr průmyslu Martin Kuba je podle všeho pro TOP 09 jako premiér v zásadě nepřijatelný. 

Ve hře jsou další možnosti

Nečas ale svým nedělním apelem na prezidenta poukázal právě na obavu, že prezident Zeman, operující svým mandátem z lednové přímé volby, by mohl zavedené zvyklosti narušit. 

Ostatně Zeman sám už přiznal, že se krátce po svém zvolení vážně zabýval úvahou, zda mu česká ústava svou formulací příslušného článku náhodou nedává právo odvolat premiéra "jen tak". 

Zástupci ODS po dnešním jednání výkonné rady dávali najevo, že první krok, který musí Kuba jako hlavní stranický vyjednavač udělat, je právě sondování u Zemana. 

Teprve poté, co si strana jednoznačně potvrdí, že prezident by proti výše popsanému postupu pokračování koalice nic nenamítal, rozběhne se zřejmě "obvyklé" kolečko politických jednání, návrhů a protinávrhů. 

Dokud ale Zeman jednoznačně neřekne, že při jmenování premiéra bude respektovat přání byť i jen křehké poslanecké většiny, jsou ve hře další možnosti. A prezident sám dal několikrát najevo, že nynější pravicová koalice by podle jeho názoru měla skončit. 

Vypsání nových voleb

Zeman sám se navíc netají názorem, že za nejlepší model vládnutí pokládá menšinovou vládu založenou na dohodě o podpoře další politické strany. Případně by se mohl pokusit jmenovat úřednického premiéra zcela mimo okruh parlamentních stran. Takovou osobností sestavená vláda by musela do měsíce také požádat Sněmovnu o důvěru. Pokud by ji nezískala, proces by se opakoval, třetí pokus při jmenování nového šéfa exekutivy by teoreticky dostala předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). 

Takový vývoj je však vysoce nepravděpodobný. Politické strany, přinejmenším ČSSD a TOP 09, by se zřejmě v takové chvíli bez problémů dohodly na rozpuštění Sněmovny, a tím pádem na vypsání nových voleb. 

Vláda v čele s Petrem Nečasem ale každopádně v demisi povládne do jmenování vlády nové, příští jednání má kabinet už tuto středu.