Jako prezident podle nich letos ztratil zábrany v domácí i zahraniční politice a soustředil se na své priority a jejich popularizaci. Nyní si Klaus uvědomuje, že už nemusí brát ohledy na různé strany, tak jako tomu bylo v jeho prvním volebním období, míní politologové. Ve zbylých letech jeho mandátu odborníci očekávají další prohlubování tohoto trendu. "Václav Klaus se stal prezidentem na druhé, to znamená poslední volební období. Je proto ve všech ohledech otevřenější, přímější, přímočařejší," sdělil na dotaz politolog Daniel Kunštát ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. "Jeho mandát je již neopakovatelný, není závislý na parlamentu a vládě. Navíc v předvečer českého předsednictví se jeho názorům dostává výraznější pozornosti ve světě, získávají na větší váze," doplnil politolog Jan Kubáček z Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Vedení EU se ČR ujme na šest měsíců na Nový rok. Na situaci, kdy se Klausovi po znovuzvolení do jisté míry otevřel prostor pro autonomnější vystupování, poukázali i Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně a Michal Pehr z Masarykova ústavu Akademie věd ČR. Podle Kopečka odráží jistý posun prezidentovy pozice Klausova podpora založení nové pravicové euroskeptické strany. Jeho současná politika ve vztahu k EU se v této souvislosti dá vnímat jako agilnější, míní. Zdůraznil však zároveň, že v prezidentově postoji k domácí politice i k EU je i přesto možno stále sledovat kontinuitu. V názorech na EU se totiž podle něj Klaus dostával do střetu se všemi vládami. "V tomto směru se mi nezdá, že by tu byl nějaký velký zlom. Možná je to viditelnější teď díky tomu, jak vyostřeně se prezident postavil k lisabonské smlouvě," řekl brněnský politolog. Naopak Kubáček uvedl, že Klausovy zahraničněpolitické aktivity a pokus o vlastní politiku posilují, a to v přímé souvislosti s vnitropolitickými spory stran, oslabováním vlády a střety vládní koalice s opozicí. Klaus se podle něj letos soustředil zejména na prosazování svých vizí do české zahraniční politiky jak ve vztahu k podobě a vnitřnímu fungování EU, tak i k Rusku, zemím Balkánu či vojenským misím v zahraničí. "Jeho averze k řadě oblastí evropské spolupráce posiluje s problémy a zádrhely EU, s nesoudržností členských zemí, nejasným postojem k Rusku, USA a k další budoucnosti spolupráce v unii. Tím jakoby na první pohled dávaly spory uvnitř EU za pravdu Klausově skepsi," domnívá se Kubáček. Podobný názor má i Kunštát, který rovněž konstatoval, že Klaus ve vztahu k EU i dalším důležitým aspektům zahraniční politiky vystupuje stále autonomněji a velmi často v nápadném rozporu s linií vlády. "Dvoukolejnost české zahraniční politiky se v posledním roce prohloubila a do budoucna lze očekávat na tomto poli další konfliktní momenty mezi vládou a prezidentem," míní politolog. Pehr a Kunštát spatřují novum v prezidentovu přístupu k domácí politice. Zatímco v prvním volebním období se snažil veřejnost přesvědčit, že je sice člověk z ODS, ale jinak je nadstranickým prezidentem, tak během prvního roku svého druhého funkčního období se rozhodl k rozchodu s ODS, vysvětlil Pehr. Kunštát poznamenal, že Klaus vystupoval proti současnému vedení ODS už v prvních prezidentských letech, ale tehdy spíše skrytě. Letos kolem krajských voleb se však jeho postoj vyostřil a přešel v otevřené soupeření. "To je paradoxně důvodem, proč prezident zůstává v podstatě nadstranický. Vzhledem k tomu, jak špatné vztahy má s (premiérem a předsedou ODS) Mirkem Topolánkem, nikdo ho příliš nemůže podezírat z toho, že by snad nějak výrazněji podporoval ODS, potažmo vládu," soudí. Novinkou bylo letos podle Kunštáta prezidentovo vystoupení na podporu některých senátorských kandidátů ODS. "Je potřeba zdůraznit, že nepodpořil ODS jako celek, ale de facto 'pouze' velmi razantně vstoupil do vnitrostranických sporů," vysvětlil. Tím se prý liší i od bývalého prezidenta Václava Havla, který sice také občas selektivně podporoval toho či onoho kandidáta, ale dělal to decentnější formou. Politolog očekává, že Klaus v budoucnosti otevřeně podpoří nově připravované pravicové strany. Za snad jediné téma, v němž se Klaus chová od prvního volebního období do současnosti vcelku kontinuálně, považují odborníci globální oteplování. Ve svých kritických názorech na boj proti klimatickým změnám se podle Kubáčka jen utvrzuje a posiluje si pro ně mezinárodní zázemí. Kunštát míní, že se prezident v této tématice vždy cítil být relativně velmi svobodný, protože věděl, že mu jeho svérázný zájem o tyto otázky nemůže ublížit. "Není to totiž věc, která by veřejnost příliš zajímala," uzavřel politolog.