Do současnosti byl Hochschild v Bolívii znám jako někdejší cínový magnát, který byl kritizován za své podnikatelské metody, jejichž jediným cílem bylo maximalizovat zisk. Neznámá historie okolo Hochschilda byla nedávno objevena v historických dokumentech Bolivijské důlní společnosti (Comibol).

Hochschild se narodil v židovské rodině v hesenském Biblisu nedaleko Mannheimu v únoru 1881 jako Moritz Hochschild. Jeho rodina se věnovala důlnímu hospodářství a Moritz se stal na saské Freiburské univerzitě důlním inženýrem. Do Bolívie přijel v roce 1921, kde žil až do roku 1944, než se přesunul do Francie. Tam v roce 1965 zemřel, aniž by kdokoli cokoli věděl o jeho tajemství.

Historii zavátou prachem začal oživovat v prvních letech 21. století ředitel archivů Comibolu Edgar Ramírez. Ze starých šanonů vytahoval různé účetní závěrky a další důlní dokumenty, až narazil na ty o Hochschildovi, jehož důlní společnost bolivijský stát znárodnil v roce 1952.

V archivu byly objeveny zajímavé složky o zaměstnávání různých židovských pracujících, kupříkladu Erika Nagela Thaleho, narozeného v Lipsku v roce 1904. Do Bolívie přijel v 32 letech se svou čtyřiasedmdesátiletou matkou Anou.

Objevena byla i žádost jedněch jeslí z La Pazu, které po šéfovi důlní společnosti žádaly finanční pomoc na zvětšení své budovy, protože očekávaly příjezd mnoha židovských dětí. Světlo světa spatřil i dokument, ve kterém Hochschilda francouzská vláda žádá, aby zařídil přejezd tisíců židovských sirotků do Bolívie.

Většina Židů už ale v Bolívii není

Věc byla čím dál jasnější: stejně jako německý obchodník a rodák ze Svitav Oskar Schindler, který zachránil na 1200 Židů před smrtí, dokázal i Mauricio Hochschild, aby tisíce Židů unikly svému hrůznému osudu. Média jej začala nazývat "bolivijský Oskar Schindler".

"Zachránil mnoho lidí před holokaustem tím, že je převezl do Bolívie a dal jim práci," říká šéfka informací Comibolu Carola Camposová, kterou citovala agentura AFP.

Hochschild využil známosti s tehdejším bolivijským prezidentem Germánem Buschem (vládl v letech 1937-1939), který otevřel v roce 1938 zemi židovským běžencům, oficiálně pro zemědělce. Ve skutečnosti ale místo odborníků na zlepšení zemědělství přijeli spisovatelé či historici, kteří si tak zachránili život.

"V roce 1938 Hochschild dokázal do země dostat na 3000 Židů, v následujícím roce jich bylo už celkem na 9000," říká historik Robert Brockmann s tím, že magnát jim zaplatil cestu do Jižní Ameriky, různé poplatky a také jim zajistil ubytování, zpočátku na jedné farmě v oblasti Yungas.

Někteří z nich se následně integrovali do bolivijské společnosti, jiní odešli třeba do USA, Argentiny či Izraele. Podle odhadů žilo ve 40. letech 20. století v Bolívii na 15.000 Židů.

Jedním z přeživších byl i Jacobo Blankitny, který přežil Osvětim a dostal šanci začít nový život v andské zemi. "To bylo krásné, co se tehdy stalo. Děkujeme Bolívii za to, že nám otevřela dveře. Byla jedním z mála států světa, které to tehdy udělaly, a tím nám umožnily uniknout ze spárů nacismu," vypráví jeho dcera Monica.

Dokumenty, které nalezl Comibol, loni organizace UNESCO potvrdila jako autentické. Zařadila je pak do svého programu Paměť světa a letos je má bolivijské Muzeum důlního hospodářství dát na internet.

V současnosti žije v Bolívii jen asi 500 Židů, mnoho jich po válce totiž odjelo do Izraele.