Ta by měla doložit ekonomičnost projektu. Uvedl to prezident sdružení Česmad Bohemia Vladimír Starosta. Ministerstvo dopravy chce s dopravci jednat, úvahy o protestu jej překvapily. 

"Voláme po tom, aby stát předložil seriózní studie proveditelnosti, efektivnosti a nákladovosti systému, aby to mohla posoudit odborná veřejnost. To se nyní neděje," řekl Starosta. Podle něj utrpí při rozšíření mýta na silnice II. a III. třídy zejména místní živnostníci. 

Účelové studie?

Podle mluvčího ministerstva dopravy Jakuba Ptačinského bude studie proveditelnosti součástí podkladů pro rozhodování vlády. Té by se měl návrh na rozšíření systému dostat do letošního podzimu. "Podle nás je cesta přes jednání zúčastněných stran včetně dopravců. Informace o možných blokádách je pro nás překvapením o to více, že se zástupci dopravců v pátek s panem ministrem (Radkem Šmerdou) setkali," dodal. 

Česmad má 3. června valnou hromadu, kdy by měl upřesnit formu a podmínky případného protestu. Spouštěcím mechanismem by podle tajemníka Česmadu Martina Špryňara bylo vypsání výběrového řízení bez předchozího projednání s dopravci. 

V současnosti rozšíření mýta posuzuje několik studií, které ale Česmad zpochybňuje jako účelové. Sdružení podle Starosty považuje za efektivní rozšíření nynějšího mikrovlnného systému na maximálně dalších 1000 km silnic I. třídy, větší rozšíření vidí jako nesmyslné. Nyní se za ujeté kilometry platí na zhruba 1300 km dálnic a některých silnicích I. třídy. Proti rozšíření je podle Česmadu také nejméně pět krajů. 

Na mýtném se vybírají miliardy

Česmad zároveň spolu se Svazem průmyslu a dopravy, Asociací malých a středních podniků, Asociací PPP, Sdružením pro dopravní telematiku a Svazem podnikatelů ve stavebnictví poslal ministrovi dopravy dopis, kde je požadavek přehodnocení příprav rozšíření mýta jedním z bodů, na kterém se shodli. Místo toho požadují konsenzuální vizi rozvoje mýtného systému po roce 2016, kdy vyprší smluví vztah státu s nynějším provozovatelem. 

V Česku elektronický systém mýtného pro nákladní auta a autobusy vybudovala a spravuje pro stát společnost Kapsch. Za ujeté kilometry dopravci začali platit od počátku roku 2007. 

Loni se na mýtném v Česku vybralo rekordních více než 6,5 miliardy korun, letošní výběry budou podle průběžných údajů zřejmě vyšší. V mýtném systému je zaregistrováno 560000 vozidel, z toho připadá 65.000 na automobily s hmotností mezi 3,5 a 12 tunami. Na celkovém objemu vybraného mýtného se tato auta, které mají povinnost platit od ledna 2010, podílejí zhruba deseti procenty.