Vzhledem k tomu, že Národní galerie nebyla součástí soudního řízení, velkou zásluhu na převozu zpět do České republiky má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (UZSVM), informoval novináře ředitel pražské galerie Vladimír Rösel.

"Komplikované to bylo pouze logisticky. V okamžiku, kdy jsme dostali výzvu z Vídně a z úřadu v Praze, byli jsme připravení provést přesun děl. Důležité bylo, že jsme pro díla vyjeli včas a vrátili se včas," řekl Rösel.

Právní vákuum

Podle zástupce UZSVM Miroslava Vaňka bylo největším problémem při převozu děl překonání "byrokratických překážek v Rakousku a kolony na D1". Díla byla při předávání v naprostém pořádku a zástupci galerií ocenili "přátelskou profesionalitu" svých kolegů z vídeňského muzea Belvedere, kteří podle nich již museli čelit zájmu exekutorů o díla.

Zástupce UZSVM Vaněk zdůraznil, že bylo potřeba využít určitého "právního vakua" a jednat rychle. O vydání děl do České republiky rozhodla ředitelka muzea Belvedere na základě rozhodnutí vídeňského zemského soudu z minulého týdne, který označil dříve nařízenou exekuci za nicotnou. Firma Diag Human se ještě proti poslednímu verdiktu může odvolat. Diag Human nechal díla zabavit v rámci téměř dvacetileté právní bitvy mezi firmou a českým státem kvůli údajně zmařeným lukrativním obchodům s krevní plazmou.

Galeristé nejsou tvůrci trhu

Od letošního jara ministerstvo kultury (MK) nedovoluje kvůli obavám z exekučních nároků Diag Human vyvážet umělecká díla na světové výstavy. Resort tak za půl roku přišel o téměř 1,2 milionu korun. "Národní galerie nemá nástroje k tomu, aby mohla ochránit majetek v zahraničí," upozornil Rösel. Dodal, že doufá, že mediální zájem o tuto kauzu zvýší zájem o tato díla a vůbec kulturní dědictví. Cenu vrácených děl odmítl sdělit s tím, že "galeristé nejsou tvůrci trhu".