Babiš vytvořil pro Agrofert dokonalý penězovod. Pumpuje přes něj eurofondy
14. 1. 2016 – 16:23 | Magazín | Vojtěch Ondráček

Andrej Babiš se sice dušuje, že do politiky nešel proto, aby prosazoval své zájmy, přesto se mu to vcelku daří. Jeho Agrofert čerpá ohromné částky z evropských fondů. A není divu, když přidělování dotací mají na starosti lidé z Agrofertu.
Babiš je dokonalým ztělesněním propojení politiky a vlastního byznysu. Jeho Agrofert je největším českým soukromým příjemcem eurodotací. Jen v letech 2010 až 2014 získal přes 1,63 miliardy korun ze strukturálních fondů.
5 největších příjemců eurodotací ze skupiny Agrofert (k 31.12.2014)
Subjekt | Alokováno (Kč) | Proplaceno (Kč) | Počet projektů |
Lovochemie, a.s. | 473 636 270 | 285 229 088 | 10 |
Synthesia, a.s. | 390 739 652 | 150 884 570 | 12 |
DEZA, a.s. | 154 429 802 | 99 250 874 | 5 |
PRECHEZA a.s. | 132 259 754 | 84 247 187 | 6 |
Fatra, a.s. | 117 923 015 | 65 440 953 | 11 |
Babiš přitom jako ministr financí nemá žádné páky na to, jak "od stolu" přelít peníze z fondů do svých firem. Na to má lidi. Jen musejí být na správném místě.
Třeba v takovém Státním zemědělském intervenčním fondu, který každoročně rozděluje 30 miliard korun na zemědělských dotacích. Na to, aby Babišův zemědělský kolos nepřišel zkrátka, dohlíží v roli člena dozorčí rady Jaroslav Faltýsek, který sedí ve vedení Agrofertu a je poslancem za hnutí ANO. Jeho nestandardní kombinování funkcí už mimochodem řeší i Evropská komise.
V holdingu Agrofert hraje významnou roli kromě zemědělství i chemický průmysl. Chemičky čerpají dotační peníze z operačního programu ministerstva životního prostředí. Lovosická Lovochemie patří mezi ty nejštědřeji obdarované. Ke konci roku 2014 měla přislíbeno 473 milionů korun. Z toho má určitě radost její bývalý generální ředitel Richard Brabec, který je v současné době ministrem životního prostředí. Tedy člověkem, kdo odpovídá za nakládání s dotacemi na ekologizaci provozu, třeba právě lovosické chemičky.
Naštěstí nejsme na Divokém západě, kde by si každý mohl dělat, co ho napadne. Natož vesele posílat peníze z eurofondů do vybraných firem. Na operační programy ministerstva životního prostředí dohlíží auditní orgán, který pak podává report přímo do Bruselu. A pod koho spadá tento kontrolní orgán? Pod Babišovo ministerstvo financí.
Bez povšimnutí v unijních orgánech to ale nezůstalo. Šéfka rozpočtového výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grasslerovou loni otevřeně kritizovala Babišovu dvojroli jako dotačního příjemce a kontrolora. Navíc mu vyčetla, že se nezřekl svých firem po dobu svého politického angažmá. Babiš jí na to vzkázal, že neexistuje zákon, který by mu zakazoval kombinovat politickou činnost s vlastnictvím firem. Žádný problém nevidí, natož nějaký střet zájmů.
Mohlo by se zdát, že je docela logické, že největší firmy ve svém oboru prostě získají i největší část dotací. A hledání podezřelých osobních propletenců mezi Babišovými lidmi dohlížejícími na fondy a zisky Agrofertu jsou opravdu jen shoda okolností. Jenže ostatní členské státy unie obvykle odmítají dotovat velké koncerny. V Německu například nevyhověli žádostem koncernů jako Vian, Nordmilch či Baywa v roce 2014.
Babišovo propojení byznysu a politiky znepokojuje nejen Evropskou unii, ale i české politiky. Sněmovní ústavně-právní výbor ve čtvrtek podpořil návrh klubu TOP 09 a Starostů, který chce zamezit firmám vlastněným aspoň z deseti procent členem vlády, aby se mohly ucházet o veřejné zakázky. Babišův dotační mechanismus to ale nijak neohrozí. A ani jeho obliba u části populace nejspíš jen tak neklesne. I poslední výzkumy voličských preferencí ukazují, že Babišův pobyt na politické scéně zatím vnímají jako veskrze úspěšný. Pro Agrofert určitě.