"Rozhodnutí je jasnou zprávou: Členské státy nesmějí poskytovat nespravedlivé daňové výhody vybraným firmám bez ohledu na to, zda jsou evropské či zahraniční, velké či malé, součástí nějaké skupiny, či nikoliv," řekla v úterý Vestagerová novinářům.

V důsledku daňových dohod v Irsku platila společnost Apple ze svých evropských zisků daně ve výši od jednoho procenta v roce 2003 do 0,005 procenta v roce 2014, uvedla komise.

Irský ministr financí Michael Noonan oznámil, že se závěry komise hluboce nesouhlasí a požádá vládu o rozhodnutí, aby se země odvolala. Apple podle Dublinu na daních platila to, co platit měla a žádnou nepovolenou státní pomoc nedostala.

Noonan navíc upozornil, že Evropská komise se skrz pravidla o státní pomoci snaží ovlivnit rozhodování o daních, které je v EU výlučně v pravomoci členských zemí. Na odvolání mají nyní Irsko i Apple o něco více než dva měsíce.

Ostře se ohradila i samotná firma. Její šéf Tim Cook v prohlášení varoval před ohrožením pracovních míst v Evropě. Uvedl, že firma žádné speciální dohody s Irskem neuzavřela a že se téměř 36 let od chvíle, kdy v irském Corku otevřela svou továrnu, řídila místními zákony.

"Případ není o tom, kolik Apple platí na daních, ale o tom, která vláda vybírá peníze," napsal šéf firmy. Cook dodal, že očekává úspěch odvolání.

Evropská komise dohody firmy Apple v Irsku prošetřuje od června 2014. Došla k závěru, že dvě daňová rozhodnutí z let 1991 a 2007 už od roku 1991 výrazně a neoprávněně snížila daně, které firma v zemi platila. Vestagerová dnes zdůraznila, že částka 13 miliard eur nepředstavuje pokutu, ale daňový nedoplatek.

Daňová rozhodnutí určovala způsob zdanění zisku dvou irských dceřiných společností Applu, a to firem Apple Sales International a Apple Operations Europe. Ten ale neodpovídal ekonomické realitě.

Skoro všechny zisky z prodeje, které tyto firmy zaznamenaly, byly interně přiřazeny jejich "centrálám" či "ústředím", existujícím pouze na papíře a "mimo Irsko".

Podle zvláštních ustanovení irských daňových předpisů, která už v současnosti neplatí, proto nepodléhaly zisky těchto "ústředí" zdanění v žádné zemi. Jen malá část zisku obou firem byla přiřazena jejich irské pobočce a zdaněna.

Apple vykazoval jen prodeje v Irsku

Komise například uvedla, že v roce 2011 vykázala společnost Apple Sales International zisk ve výši 22 miliard dolarů, ale na základě daňového rozhodnutí byl v Irsku považován za zdanitelný jen zisk ve výši zhruba 50 milionů eur, zatímco 15,95 miliardy eur zůstalo nezdaněno.

Daňové zacházení v Irsku tak společnosti Apple umožňovalo, aby se vyhnula zdanění téměř veškerého zisku z prodeje svých produktů v celé Evropské unii, uvedla komise. Apple se totiž rozhodl vykazovat veškerý prodej v Irsku, a nikoli v zemích, kde byly dané produkty skutečně prodány.

Pokud by se proto jiné evropské země rozhodly na základě svých vlastních zákonů žádat, aby jim Apple zaplatil ze zisků obou společností ve stejném období vyšší daně, snížila by se tím částka, kterou má získat Irsko, poznamenala Vestagerová.

Rekordní suma

Částka 13 miliard eur, kterou má Apple vrátit Irsku, pokrývá roky 2003 až 2014 a je sumou rekordní. Loni komise vyzvala Francii, aby elektrárenská společnost EDF v podobném případě selektivní daňové výjimky vrátila 1,37 miliardy eur (37 miliard Kč).

Postup Evropské komise vůči americkým společnostem působícím v EU vyvolal nedávno ostrou reakci amerického ministerstva financí. Podle jeho názoru se Evropská komise nepřiměřeně zaměřuje na firmy z USA a vytváří "nadnárodní daňový úřad".

Komise už rozhodla, že americká společnost Starbucks musí doplatit desítky milionů eur na daních v Nizozemsku, vedle toho komise vyšetřuje také americké společnosti Amazon a McDonald's.