Zeman zvítězil díky tom, že "úspěšněji získával voliče Jana Fischera a zejména Jiřího Dienstbiera" a sjednotil kolem sebe sympatizanty levicových stran, uvedl Median. Podle něj v Zemanově zvolení hrálo roli také to, že dvě třetiny voličů braly svůj výběr prezidenta jako vyjádření postoje k současné vládě. 

Od budoucí hlavy státu 71 procent dotázaných podle průzkumu očekávalo, že bude ovlivňovat činnost vlády a bude klást důraz na vlastenectví. Kritický postoj k Rusku a smířlivost a spojování společnosti předpokládaly jen dvě pětiny dotázaných. Téměř polovina si přála prezidenta s vyhraněnými i kontroverzními názory, uvedl Median. 

Zeman byl jako prezident přijatelný pro 46 procent dotázaných, Schwarzenberg jen pro 35 procent, a to v souvislosti s vládním angažmá, uvedla agentura. Čtvrtina účastníků voleb podle ní šla hlasovat zejména proto, aby zabránili vítězství druhého kandidáta. 

Zeman i Schwarzenberg si ve finále udrželi drtivou většinu svých voličů z prvního kola. Zeman vyhrál volby i díky úspěšné mobilizaci levicových voličů pokročilého středního a staršího věku. Mobilizační potenciál Schwarzenberga prostřednictvím elektronických médií a sociálních sítí se naopak pro finále mírně vyčerpal. Schwarzenberg by volby vyhrál, pokud by volili jen podnikatelé a studenti, tři pětiny voličů do 29 let, mezi nimiž Schwarzenberg bodoval více než Zeman, ale k volbám vůbec nedorazily. Zeman dominoval mezi důchodci a dalšími ekonomicky neaktivními občany, mezi zaměstnanci měl jen mírnou převahu.