Právník po státu požaduje 10 tisíc korun za každý den, kdy byl stíhán. Kramarič se k případu vyjadřovat nechce, jeho advokát Vladimír Vaněk ale potvrdil, že o odškodnění skutečně žádá. Podle obžaloby měl Kramarič v roce 2010 před zahájením procesu se Soghojanem nabídnout jednomu vězni půl milionu korun za to, že u soudu řekne, že si vraždy, za které byl Soghojan souzen, objednal klíčový svědek procesu Tagir Tarsžojev.

Kramarič také chtěl, aby vězeň obvinil policisty z korupce, což měl dosvědčit ještě další vězeň, kterému advokát daroval luxusní hodinky a půjčil 30 tisíc korun. Obvodní soud tehdy uznal advokátovu vinu, uložil mu roční podmínku a zákaz činnosti na 2,5 roku. Městský soud ale rozsudek zrušil s tím, že nebyla naplněna skutková podstata trestného činu podplácení. Kramaričovo chování sice podle verdiktu odporovalo zákonu o advokacii, kvůli promlčecí lhůtě se však nakonec případem nemohla zabývat ani advokátní komora.

S právníkem mafiánského bosse Soghojana tak ani nebylo zahájeno kárné řízení. Neúspěšné bylo i dovolání Nejvyššího státního zastupitelství. 

Soghojan byl v Česku souzen za to, že si v roce 2007 objednal vraždu arménského podnikatele, kterou chtěl zastrašit arménskou komunitu žijící v Praze a získat vliv nad Čečenci. Kvůli dvojnásobnému omylu najatého vraha byl zraněn jiný Armén a zabit mladý řidič šéfa Sazky. Soghojan byl původně soudem dvakrát osvobozen, ale nakonec dostal trest 22 let, který mu byl v roce 2013 potvrzen vrchním soudem.

Do českého vězení ale nikdy nenastoupil. Mezitím opustil Českou republiku a zatčen byl až v Arménii. Díky arménským zákonům a zanedbání českých úřadů, které nedodaly potřebné materiály, byl nakonec propuštěn na svobodu.