SZIF nicméně pozastaví vyplácení nenárokových investičních dotací firmám jeho příbuzných, které byly schváleny po Tomanově nástupu do úřadu 2. srpna loňského roku. V oboru podniká jeho bratr a otec. Fond stopne také dotace pro Agrofert schválené po 9. únoru 2017, kdy vstoupil v platnost zákon zvaný "lex Babiš". 

Podle Šebestyána jde o předběžnou opatrnost. 

Toman odmítl, že by mohl jakkoliv ovlivnit přerozdělení dotací. Zároveň nemíní, že by s celkovým vyplácení dotací - tedy i nárokových - v budoucnu mohly nastat další problémy a ministerstvo by očekávalo například další audit. 

Toman také tvrdí, že v současném auditu jsou pochybení, neboť se odkazuje na údajně neexistující právní normy. Zároveň však přiznal, že celou zprávu dosud nečetl. Audit popsal jako útok na české zemědělství, vidí v něm návaznost na předchozí zprávu. Tu pro změnu Babiš označil za útok na Česko. 

Nový audit je rozdělen do tří částí. První se týká střetu zájmů premiéra a hovoří o dotacích, které byly Agrofertu za poslední dva roky vyplaceny.

"Jsme osloveni, abychom vyčíslili kolika projektů schválených a následně proplacených od 9.února 2017 se tato skutečnost týká. Můžu říct, že se týká 12 projektů za 63 milionů, " uvedl Šebestyán.

Další část řeší obecné postupy, procesy schvalování a náklady. Třetí pak možný střet zájmů ministra Tomana. Šebestyán však zdůrazňoval, že střet zájmů u ministra není v rámci celé zprávy explicitně uveden. Dodal také, že jejich právní pohled na střet zájmů je jiný, než pohled Evropské komise.

Šebestyán nepopsal, jakých konkrétních projektů se týká druhá část, v níž je dle jeho slov zmíněna maximální korekce v hodnotě 150-160 milionů korun. "Většinou, když už je tam navržena takováto korekce, tak se nebavíme projektu, ale o nějakém systému. A my se musíme bavit o tom, zda je systém dostatečný, nebo nedostatečný," tvrdí Šebestyán. V druhé části tak dle něj není možné zmínit jednotlivé projekty.