Židovského státu se Zeman opakovaně zastává, naopak se často velmi tvrdě vyslovuje na adresu islámských států. K pokračujícímu izraelsko-palestinskému střetu v Pásmu Gazy prostřednictvím svého mluvčího v pondělí prohlásil, že "není možné strpět, aby na jakoukoli zemi padaly neustále rakety". Izrael se kvůli svému zásahu, při kterém zemřely stovky civilistů, ocitl pod tlakem mezinárodního společenství. 

Česko dlouhodobě platí za jednoho z hlavních spojenců Izraele nejen v Evropské unii, ale i na světě. Bylo například jedinou evropskou zemí, která hlasovala proti rezoluci, která Palestinu povýšila v OSN na nečlenský pozorovatelský stát. Za vlády Nečase se uskutečnilo také společné setkání kabinetů českého a izraelského kabinetu. 

Na tuto tradici chce návštěvou Izraele navázat i premiér Bohuslav Sobotka, zemi by měl s dalšími ministry navštívit do konce roku. V kuloárech se ale mluví o tom, že podpora Izraeli ze strany nového českého ministerstva zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) již tak silná není. Vládu za to kritizuje především ODS, z druhé strany politického spektra se však zase ozývají hlasy, že Praha by měla zaujmout vůči Izraeli tvrdší postoj. 

Zaorálek dostal dopis

K těmto hlasům se řadí i dnes zveřejněný otevřený dopis, který Zaorálkovi adresovali bývalý šéf diplomacie Jan Kavan, novinář a někdejší disident Petr Uhl a zástupci Iniciativy za spravedlivý mír na Blízkém východě. Ministra v něm vyzývají k podpoření rezoluce OSN vyzývající obě strany konfliktu k okamžitému příměří, k odsouzení izraelských útoků na budovy OSN v Gaze, distancování se od nedávné cesty skupiny českých poslanců do Izraele či vysvětlení postupu české diplomacie v Radě OSN pro lidská práva, kde se ČR spolu s dalšími zeměmi EU zdržela při hlasování o protiizraelské rezoluci. Tento dopis podle jeho autorů svým podpisem už podpořilo přes 370 lidí. 

Zaorálek se chce se svými kritiky sejít a názory si osobně vyříkat. Dnes řekl, že první schůzka by se měla konat tento týden. "Já jsem připraven se všemi, kteří jsou nespokojeni, jednat," uvedl ministr. "Budu se jim snažit vysvětlit, proč si myslím, že to stanovisko, které zaujímá Česká republika, je promyšlené a je v určité rovnováze," dodal. 

Rivlina zvolili izraelští poslanci prezidentem 10. června, uspěl ve druhém kole, když dostal víc hlasů než poslanec Meir Šetrit. Přísahu složil 24. července, ve funkci nahradil Šimona Perese. 

Rivlinovi je 74 let, profesí je právník, je velkým fotbalovým fanouškem a vegetariánem. Do parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1988. V roce 2001 se stal ministrem ve vládě bývalého premiéra Ariela Šarona a o dva roky později byl zvolen do čela parlamentu. Patřil tehdy k velkým kritikům Šaronova plánu stažení z Pásma Gazy. Rovněž se vždy klonil spíše k variantě vzniku konfederace s Palestinci, než k tomu, aby měli samostatný stát. O prezidentskou funkci se ucházel i v roce 2007, postoupil do druhého kola, ale z něj pak ve prospěch Perese odstoupil.