Tehdy ho Zeman podle Deníku N požádal o spolupodpis abolice, která by znemožnila zahájit případná stíhání v kauzách skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Zeman poté uvedl, že Fialu o nic takového nežádal. Ve středu v nejvyšší ústavní funkci po deseti letech skončil, Hrad s ním opustil i Mynář.

Abolice může buď zastavit trestní stíhání, což by byl případ dotační kauzy, v níž je obviněn Mynář, nebo nařídit, aby se trestní stíhání v určitém případě ani nezahajovalo. „Zatímco posledně Hrad žádost o spolupodpis abolice poslal klasickou úřední cestou na úřad vlády, nyní složku premiérovi předal prezident do ruky. Není proto jasné, zda byl tento dokument na Hradě řádně zaevidovaný,“ napsal v pátek Deník N. Premiér končícímu prezidentovi znovu nevyhověl.

Fiala tyto informace nekomentoval. „Pan premiér nikdy nekomentuje obsah uzavřených jednání, a nebude tak činit ani v tomto případě. Obecně lze říci, že pokud by došlo k udělení spolupodpisu premiéra u dokumentu, který toto vyžaduje, veřejnost bychom o tom informovali,“ řekl Deníku N mluvčí vlády Václav Smolka. Mynář na opakované žádosti o vyjádření nereagoval.

Fiala žádost odcházejícího prezidenta ve středu projednal v utajeném režimu na vládě s přítomnými ministry, kteří ho v rozhodnutí abolici nepodepsat podpořili.

Mynář je od jara 2021 trestně stíhaný za poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. V případu jde o šestimilionovou dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kterou získala Mynářova společnost Clever Management. Podle policie neuvedla v žádosti všechny údaje, a peníze proto získala neoprávněně.

Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády, případně podpis jím pověřeného člena kabinetu. V případě abolice prezident nařídí, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo, a pokud už zahájeno bylo, ale nebylo doposud pravomocně skončeno, aby bylo zastaveno.