Je proto třeba začít diskutovat o zavedení institutu odvolání prezidenta. Řekl to v pátek předseda zelených Ondřej Liška. Klaus podle Lišky přichází se "svévolným názorem" a překročil mantinely, které mu dává ústava. Popírá prý demokratický systém v Česku a celý demokratický proces, který předcházel ratifikaci smlouvy v obou komorách parlamentu. Klaus podle Lišky také posiluje nedůvěru zahraničí vůči Česku. Předseda zelených si ale zároven myslí, že na současnou situaci by nebylo možné aplikovat pravidla pro žalobu na prezidenta pro velezradu, která může vést k jeho odvolání. Tu podávají senátoři a posuzuje ji Ústavní soud. Česko bude po víkendu poslední zemí v Evropě, kde ještě nebyl dokončen ratifikační proces LS, přestože vláda dojednala smlouvu z pověření prezidenta, obě komory parlamentu ji ratifikovaly a ústavní soud již jednou rozhodl v její prospěch. Nyní se čeká na druhé rozhodnutí ÚS, který zkoumá další stížnost senátorů ODS. Klaus by zřejmě po rozhodnutí soudu smlouvu podepsal, klade si ale další podmínku. Více ZDE
Klaus svou žádost o tvrvalou výjimku potvrdil Prezident Václav Klaus dnes potvrdil, že žádá trvalou výjimku z listiny základních práv v lisabonské smlouvě EU, a to ještě před tím, než tento dokument případně podepíše. Prezident se obává, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. Jeho obavy se týkají možných majetkových nároků občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce. Klaus tak dal najevo, že se svým podpisem nebude čekat jen na rozhodnutí Ústavního soudu, který nyní posuzuje, zda je dokument v souladu s českým právem. Proces ratifikace dokumentu upravujícícho pravidla rozšířené EU se proto zřejmě dále zkomplikuje. Prezident vyjádřil přesvědčení, že je možné výjimku podobnou té, kterou si už během projednávání textu smlouvy vyjednaly Británie a Polsko, prosadit. Dá se to podle něj vyřešit poměrně rychle, "byť nestandardním postupem". "(Lisabonská smlouva) povede k ohrožení právní jistoty občanů a stability vlastnických vztahů v naší zemi," prohlásil Klaus. Zopakoval své přesvědčení, že lisabonská smlouva pro Česko znamená zásadní změnu. "Tuto smlouvu jsem, jak víte, vždy pokládal za špatný vývoj EU. Prohloubí dnešní problémy EU, zvýší její demokratický deficit, zhorší postavení naší země a vystavuje ji novým rizikům," překl. K ohrožení právní jistoty Klaus uvedl, že to je důsledek začlenění listiny základních práv do textu smlouvy. Evropský soudní dvůr bude podle něho posuzovat soulad právních zvyklostí s listinou. "To umožní obcházet české soudy a uplatňovat například majetkové požadavky osob vysídlených po druhé světové válce přímo u soudního dvora Evropské unie," řekl prezident. Zdůraznil také, že jeho požadavek nemá nic společného se stížností skupiny senátorů na lisabonskou smlouvu, kterou nyní projednává Ústavní soud. Až do rozhodnutí soudu Klaus nemůže dokument ratifikovat. Klause kritizoval europoslanec ODS Edvard Kožušník. Podle něj se svými novými požadavky dostává do izolace: "Kdyby s tím přišel před rokem, tak tomu budu rozumět. Osobně mě to mrzí, protože jsem... podporoval jeho volbu právě kvůli jeho konzistentním názorům. Pravdou ale je, že mu jde v posledním roce zřejmě o zviditelnění na mezinárodní scéně víc než o obhajobu zájmů občanů ČR".