Zatčení Čechů v Turecku: Rozhovor s mužem, který s nimi byl v kontaktu

ROZHOVOR - Magazín autor: Tomáš Chalupa

Markéta Všelichová a Miroslav Farkas se už několik dní nachází v turecké vazbě, protože se pokusili dostat se do kurdské enklávy Rojava. Oficiálně jsou obviněni z terorismu a dalších těžkých zločinů. Politolog Pavel Pečínka, který napsal knihu o povstaleckých skupinách a dlouhodobě se věnuje také kurdské problematice, byl s oběma zadrženými Čechy v kontaktu. Obvinění Turků považuje za absurdní. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Jak moc se znáte s Všelichovou a Farkasem?

Osobně jsme jednali jen jednou, jinak jsme komunikovali mailem nebo přes sociální sítě. Víc bych se k tomu, vzhledem k jejich situaci, nevyjadřoval.

Co si myslíte o jejich obvinění z terorismu?

Myslím si, že Erdoganův režim se z toho snaží udělat exemplární případ. Chce tím odstrašit další dobrovolníky z ciziny od cest do Turecka a do Sýrie ke kurdským milicím. Samotná konstrukce toho obvinění mi částečně připomíná padesátá léta ne snad mučením, ale tím, jak si režim přes ně chce vyrovnat účty s Německem, Evropskou unií, zahraničními dobrovolníky a možná i s Českem v odvetě za to, že v Praze určitou dobu fungovala kancelář milicí YPG.

Je absurdní, aby je někdo postihoval za to, že mají vlaječku s nápisem YPG a vznikne z toho taková aféra. Ano, asi ji neměli mít u sebe při prohlídce, ale to nemůže být záminka k takovému postupu a věznění. V první řadě je bizarní existence zákonů, které berou symbol, kterých mám na Facebooku taky plno, jako důkaz příslušnosti k teroristické organizaci. Celé to obvinění je taková mozaika všeho možného - něco je vymyšlené, něco zveličené.

Zatím se nedá s jistotou určit, co z těchto fantazií je oficiální stanovisko soudu nebo vyšetřovatelů a co si ještě navíc přidali turečtí novináři, kteří o tom informují. Někde třeba bylo napsáno, že vypověděli, že sloužili v Cizinecké legii nebo v německých speciálních jednotkách.

Farkaš byl v Cizinecké legii jen v přijímači, určitě v legii nebojoval. Markéta nebyla v Cizinecké legii určitě vůbec, povahou je spíš cestovatelka. Ani jeden z nich stoprocentně neprošel žádným výcvikem u německých speciálních sil, to je stoprocentní nesmysl.

To, že se toto obvinění objevilo, spíš ukazuje, že si Turecko takto poněkolikáté vyřizuje účty s Německem. To je vykonstruovaný bod, který má být spíš nějaký politický signál. Nějaký turecký web napsal, že podstoupili i výcvik u Američanů, to je zase nějaké vyřizování účtů s Amerikou asi za to, že malá družstva vojáků cvičí YPG. Američani začali schválně nosit na uniformách emblémy YPG a Turecko jim hned vyhrožovalo – jen za to, co mají na uniformách.

Na druhou stranu oni  přece jen nějaké aktivity vyvíjeli, nedá se to považovat za terorismus?

Co se týče jejich aktivit, tak oni se netajili tím, že chtěli dopravit do oblasti Rojavy mobilní nemocnici. To je v podstatě jen stan a nějaké nosítka, nějaké lékařské přístroje a pultíky, nic sofistikovaného. Chtěli na to vybrat v Česku peníze a pak to tam nějak dopravit. To se jim zatím nepodařilo a určitě nic takového s sebou tou dobou neměli, používali stop nebo oficiální letecký spoj.

Osobně mi tento nápad přišel hodně těžkopádný, nebylo jasné, jak to tam budou dopravovat. Rozhodně nepašovali žádné zbraně, jak se také někde píše. O nějakých bojových aktivitách je těžko něco soudit.

Markéta hlídala nějaký checkpoint v poušti, kde se kontrolovalo, jestli mezi průchozími nejsou zakuklenci z IS, určitě nestřílela ani nebojovala, ale fotila se u toho s dětmi z autobusů. U Farkase nevím, co přesně tam dělal, jestli se účastnil nějakých bojových operací. Ale i kdyby se jich proti IS účastnil, za to by měl být oceněný. Kritiku si zaslouží jen za svůj chaotismus, ale to až po návratu. 

Jak vůbec na ně Turci přišli?

Oni se tím, jakou cestou pojedou, vůbec netajili. Na Facebooku zveřejňovali, kde zrovna jsou a kam míří, takže to klidně mohli číst lidé z turecké ambasády, kteří na to mohli upozornit tamní úřady.

Nebo, a to je moje soukromá hypotéza, to tady četli nějací místní neonacisté nebo antiislamisté, kteří třeba ty jejich příspěvky přeložili a nějakým způsobem na to upozornili Turky. Markéta se totiž angažovala zároveň v otázce uprchlíků, což se tady některým lidem nemuselo moc líbit. Ale nemám pro to důkazy, je to čistě můj názor.

Neměli zkusit dostat se tam jinou cestou?

Oni to zkoušeli z Jordánska, ale tam je chytili vojáci, měli tam dost problémy kvůli tomu, co psali na svém Facebooku. Dříve se přes tureckou hranici dalo dostat, ale Turci to teď asi zcela uzavřeli.

Otázka, kterou bychom si měli položit spíš je, proč by tam vůbec neměli lidé jezdit, když chtějí bojovat proti Islámského státu. Proč tomu Turecko brání, vždyť je to zcela absurdní. Z toho, co se teď děje, je dobře vidět, že pro turecké nacionalisty jsou horší nepřítel Kurdové než Islámský stát.

Jak se vůbec stalo, že je YPG považována za teroristickou skupinu?

Na to se musíme podívat do historie. V Turecku asi před 35 lety vznikla PKK neboli Kurdská strana pracujících, což byli v podstatě militantní komunisté. Ti vedli boj proti turecké vládě, což byla v té době zase diktatura Pinochetovského typu.

PKK se uchylovala kromě partyzánské války proti vojenským cílům také k terorismu. PKK si později založila v Sýrii svou odnož YPG, která je v Rojavě. Stejně tak má PKK svou íránskou a iráckou odnož. Je otázka, jak moc jsou YPG a PKK propojeny, podle některých zdrojů je v některých oblastech třetina lidí z YPG zároveň členy PKK. Pořád si ale myslím, že jsou pro Západ akceptovatelnější nějací bývalí komunisté, než Islámský stát.

Navíc PKK už není ta samá PKK, co byla před třiceti lety. Už se umírnili, byť stále vedou ozbrojený boj. Několikrát ale nabízeli příměří, ale Erdoganova vláda to odmítla. Současná situace, kdy se na východě Turecka bojuje, jde tentokrát na vrub právě Erdogana, který si válku s Kurdy a konflikt s EU vyloženě přeje.

Takže YPG a PKK jsou teroristické organizace a vidí je takto i Západ?

Ne, je to složitější. PKK je na americkém seznamu teroristických organizací, je i na seznamu evropském, byť některé evropské země ji tam už nemají, v řadě zemí probíhají aktivity, aby PKK už ten status teroristů neměla.

Naopak YPG není na žádném seznamu, za teroristy je nepovažuje nikdo kromě Turecka. YPG je podporováno USA a Francií. Jsou to spojenci Západu v boji s Islámským státem, jediní Turci je mají za teroristy. To je celý problém, který ve finále vede k té situaci, do které se dostali Farkas a Všelichová.

Co by v současné situaci měla dělat Česká republika?

Přijde mi, že jsme hrozně defenzivní, opatrní, zastrašení. My tvrdíme, že nemáme žádné páky, jak je odtud dostat a vůbec, že se vlastně s Erdoganovým režimem nedá nic moc dělat. Jsem přesvědčen, že máme možnosti. Každá vysoká škola v České republice například může zaměstnat dva tři Turky, kteří byli vyhozeni z tamních vysokých škol. A samozřejmě o tom psát a živit to téma. To určitě nebude turecké vládě příjemné.

Když budou média navíc dlouhodobě psát o tom, že každý turista, co jede to Turecka, může být zatčen za nějaký status na Facebooku, tak to trochu omezí turistický ruch, který Turecko potřebuje. Pokles cestovního ruchu režim citelně zasáhne a Erdoganovi to určitě nebude jedno.

Je dobré si uvědomit mezinárodní situaci Turecka, které nemá ve světě prakticky žádné spojence. Řecko je nepřátelské už tradičně. Sýrie, Irák, Írán, to jsou všechno nepřátelsky naladěné země. S Ruskem teď sice došlo k nějakému usmíření, ale rozhodně to není nějaké stabilní partnerství. Takže Turecko je obklopeno nepřáteli a Západ potřebuje, i když se Erdogan tváří, že to tak není.

Paradoxně jediná nějaká spřátelená entita jsou někteří Kurdové v Iráku, ovšem spíš z donucení. Oni mají příjmy z ropovodu, který vede z jejich území přes Turecko, a tak s Turky udržují relativně dobré vztahy. 

Měly by se také navázat vztahy s tureckou opozicí. Bohužel v Turecku je opozice roztříštěná, ty strany bojují proti sobě, skoro všechny se vymezují proti Kurdům, jsou tam i radikální islamisté, takže v tomto je ta situace složitá. Ale rozhodně by se měl Západ snažit podporovat tu demokratickou část členité turecké opozice.  

Tagy: zahraničí Turecko domácí Kurdistán Češi v zahraničí

Zdroje: Vlastní