Do francouzské metropole se vrátili turisté a pro knihkupce u řeky, kterým se ve Francii říká „bouquinistes“, to znamená konec obav o budoucnost.

Toto řemeslo bylo po staletí vyhrazeno pouze mužům, teď se mezi ně přece jen vklínila čtveřice žen. Ale tak nějak pořád ještě jenom napůl.

Když je slunce neúprosné a stín daleko, hodí se mít při ruce klobouk, nebo ještě lépe - slunečník. Nejlépe poslouží ručně malovaný, papírový, který je zároveň symbolem thajské kultury.

Horské a suché pouště jsou pro delší skladování letadel naprosto ideální. Na svůj návrat na oblohu v nich během pandemie čekaly tisíce strojů. Jenže poušť má u své nevýhody - vyhovuje nejen letadlům, ale láká i nezvané, jedovaté hosty, kteří se v zaparkovaných strojích rádi schovávají před sluncem.

Přestože je moře slané a získání soli z něj by tak nemělo být těžké, skutečnost je na hony vzdálená představám. Zvlášť, když musíte na pole těsně před svítáním, než začnou venku teploty stoupat ke čtyřicítkám. Namáhavá práce však lahodí oku pozorovatele, který se může kochat krásnými obrazci, do nichž dělníci sůl při usychání shrabávají.

Tohle nemůžeš, na to jsi ještě malej, říkávali nám rodiče. Existuje ale ostrov, kde naopak smějí na kole jezdit jen děti. Dospělí mají smůlu.

Nejvyšší hora světa Mount Everest si v loňském roce dopřála odpočinek od nekončících front jejích dobyvatelů. Nyní ji už ale nepálští Šerpové připravují na blížící se jarní lezeckou sezonu. Doufají, že konečně budou moci dorazit výpravy ze zahraničí, které loni stopla pandemie.

Tisíce vybuchlých i nevybuchlých bomb, ale i pět tisíc záhadných obřích kamenných hrnců, jejichž stáří archeologové odhadují na dva tisíce let. To je nejbombardovanější místo na světě, laoský Phonsavan, kam během vietnamské války každých osm minut dopadala jedna bomba.