Zábrany proti vodě v Praze jsou systémem, který zahrnuje i podzemní stavby
6. 6. 2013 – 17:06 | Zpravodajství | Sebastian Kantor
Protipovodňová opatření v hlavním městě nejsou jenom kovové zábrany, které vidí Pražané na nábřeží a v ulicích Prahy. "Je to celý soubor opatření," řekl Petr Zouhar, jednatel a spolumajitel firmy EKO-SYSTEM, která zábrany v Praze vybudovala.
Zábrany mají vždy dvě části - mobilní a trvalé. Mobilní prvky jsou ony stříbrné kovové sloupky a hliníková hradidla, které lidé vidí na ulicích. Vybudovány ale musí být v rámci opatření i trvalé prvky, tedy například podzemní stěny s kotvením pro mobilní prvky. Stavbě podzemní části předchází průzkum podloží, ve kterém se bude stavět. Podle Zouhara je možné stavět prakticky na každém podloží. "Tomu je pak ale vždy třeba přizpůsobit technické parametry celé stavby," řekl Zouhar.
Na technické parametry a výpočty je třeba dbát i podle toho, jak mají být v té které lokalitě zábrany na povrchu vysoké. "Asi nejsložitější úsek byl v Praze-Troji, kde jsme budovali zábrany až 6,3 metru vysoké," řekl Zouhar.
Udělány musí být také například záklopky v kanálech a na stokové síti, aby se tudy voda nedostala za zábrany, a další opatření. Vodu je třeba dostávat i zpoza vystavěných zábran.
Pro laika je zajímavé i to, že jednotlivé díly, z kterých se zábrany staví, se při povodni naplní vodou, čímž se ještě zpevní. Zároveň větší tlak vody na bariéru způsobuje její lepší utěsnění.
Pět kilometrů práce
Důležité je podle Zouhara také to, aby bylo co nejvíce dílů stejných, a stavba zábran tak byla co nejjednodušší. "Takzvaným atypům se zcela nevyhneme, už třeba jen proto, že někde jsou zábrany rovné, jinde lomené, ale v zásadě se snažíme dodržovat pravidelné rozestupy sloupků tak, aby díly byly co nejzaměnitelnější," popsal. Pokud by byl každý díl jiný, trvala by stavba zábran mnohem déle.
Zábrany se staly při letošních povodní cílem vandalů. Praha zaznamenala několik případů, kdy lidé u rozvodněné Vltavy šplhali po protipovodňových zábranách, nebo se bariéry pokoušeli rozebírat. V současné době jsou postaveny v Praze na všech místech, kde jsou vybudovány. Kdy budou odstraněny, zatím není jasné.
Na území hlavního města vybudovala firma EKO-SYSTEM zhruba 12 tisíc metrů čtverečních zábran, které na délku měří zhruba pět kilometrů. První etapa protipovodňové ochrany Prahy byla vybudována již v roce 1999, do kterého pařilo Masarykovo nábřeží, Smetanovo nábřeží, Alšovo nábřeží a Na Františku. Při katastrofální povodni v roce 2002 tyto zábrany zachránily Staré město.
Po roce 2002 následovaly další etapy výstavby až do současného stavu, kdy je Praha ochráněna od Zbraslavi a Radotína až po Troju.