V haitském hlavním městě Port-au-Prince se odehrála událost, která otřásla celou zemí a vyvolala pozornost médií po celém světě. Jedna žena, obyčejná pouliční prodavačka pečiva, se rozhodla postavit tváří v tvář bezcitnému zlu, které zničilo její rodinu. A udělala to způsobem, který je zároveň šokující, brutální i temně odvážný. Během jediného odpoledne otrávila čtyřicet ozbrojených gangsterů – a to pomocí empanad. Žena, jejíž jméno nebylo z bezpečnostních důvodů zveřejněno, prodávala po léta v oblasti Kenscoff tradiční haitské pâtés – místní variantu empanad, oblíbenou u místních obyvatel i členů gangů. Její stánek byl známý, jídlo chutné a důvěra lidí hluboká. Nikdo netušil, že se za vlídným úsměvem skrývá bolest a plán na krvavou pomstu. Místní gang s názvem „Viv Ansanm“, napojený na nechvalně proslulého zločineckého bosse Jimmyho Cheriziera zvaného „Barbecue“, měl podle svědků na svědomí smrt několika jejích blízkých. Pro většinu obyvatel Haiti, kteří žijí v neustálém strachu, je podobné neštěstí konečnou – přijmou bolest a mlčí. Ale tato žena ne.

Jednoho dne nabídla členům gangu své pâtés zdarma – jako „projev vděku“ za to, že údajně chrání její čtvrť. Šlo o desítky kusů, které gangsteři s radostí přijali. Nikdo nic netušil. Jenže pečivo tentokrát obsahovalo něco navíc – silný průmyslový insekticid, jed, který nemilosrdně účinkuje během několika minut. Vrahyně se dívala, jak muži s plnými ústy dojí své poslední sousto. Už za chvíli se začali svíjet v bolestech, zvracet a kolabovat. Sanitky nikdo nevolal. Nebyl čas. Všichni čtyřicet zemřeli dřív, než by mohli dostat jakoukoli pomoc. Mrtví patřili k jedné z nejbrutálnějších zločineckých struktur v Port-au-Prince. Gang „Viv Ansanm“ měl pověst nemilosrdné jednotky, která unáší, mučí, vraždí a zastrašuje. Být jejich cílem většinou znamenalo jistou smrt. Ale tentokrát nešlo o přestřelku ani policejní razii. Zabila je žena. Sama. Bez zbraně, bez hluku. Jen s pánví a jedem.

Zpráva o masakru se rozšířila během hodin a žena věděla, že pokud chce přežít, musí okamžitě zmizet. Opustila svůj domov – a dobře udělala. Její dům v Kenscoffu byl krátce po činu vypálen, pravděpodobně v odvetě přeživších gangů nebo jejich stoupenců. Ona sama se později dobrovolně přihlásila haitské policii a k činu se přiznala. Vypověděla, že vše provedla sama, bez pomoci, z čisté touhy po pomstě. Žádný soucit, žádná lítost – jen spravedlnost po jejím vlastním způsobu. Zatím není jasné, zda proti ní bude vzneseno obvinění. Oficiálně se dopustila hromadné vraždy. Neoficiálně se však v očích mnoha Haiťanů stala symbolem odporu, hrdinkou, která dokázala to, co se většina lidí neodváží ani vyslovit. Pomstila se systému strachu vlastnoručně – a zanechala za sebou krvavé poselství: i ten nejmenší člověk může způsobit pád těch, kteří si myslí, že jsou nedotknutelní.