Transparentní účet měli zřídit k 6. červenci, nejzazší termín vyprší dnes, kdy končí podávání přihlášek do voleb. Do výdajů na kampaň musí zahrnout i náklady, které měli na svou prezentaci od termínu vyhlášení voleb. Někteří slibují, že do celkové částky zahrnou i dřívější výdaje.

Posledním z vážných kandidátů, který si zřídil transparentní účet, je bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Ten potvrdil zájem kandidovat až před týdnem. Jeden účet je veden na jeho jméno, druhý pro prezidentskou volbu zřídilo hnutí ANO, které mu bude výdaje platit.

Kromě haléřových příspěvků od jeho odpůrců, kteří „dar“ využili k možnosti sdělení vzkazu, nejsou ani na jednom z účtů žádné pohyby. Babiš avizoval, že do čtyřicetimilionového limitu, který platí pro první kolo voleb, započte i 8,5 milionu korun jako podíl na nákladech hnutí ANO na kampaň do senátních a komunálních voleb, ve kterých se Babiš intenzivně angažoval.

Další z hlavních kandidátů voleb Petr Pavel měl k pondělí příjmy přes 30 milionů korun a výdaje asi 20 milionů korun. Bývalý vysoký armádní představitel již v létě představil své sponzory. Avizoval, že od nikoho nepřijme dar vyšší než tři miliony korun. Někteří z jeho sponzorů se již tomuto limitu blíží. Nejvyšší částky v řádu milionů korun dosud generálův tým zaplatil za reklamu na billboardech, platil také za správu sociálních sítí, mediální služby, videoprodukci nebo třeba za grafiku.

Danuši Nerudové zatím na transparentní účet od vyhlášení voleb příznivci poslali asi 17 milionů korun. Využila z nich zhruba čtyři miliony Kč, za které zaplatila sběr podpisů, organizaci kampaně, informační letáky nebo třeba správu sociálních sítí. Největší příspěvky dostala v posledních dnech, a to pět milionů Kč od společnosti Moravec Invest a dva miliony korun od podnikatele v oblasti potravinářství Pavla Faiereisla. Nerudová patří k těm, kteří chtějí do nákladů zahrnout i výdaje, kteří měli před oficiálním vyhlášením voleb.

Dosud největší výdaje na volby měl podle transparentního účtu Karel Janeček, a to asi 24 milionů korun. Podnikatel s několikamiliardovým majetkem předem avizoval, že si kampaň zaplatí ze svých prostředků. Na co přesně Janeček peníze vynaložil, není z jeho účtu zřejmé.

Kampaň si z velké části platí sami i podnikatelé Tomáš Březina a Karel Diviš. Březina si dosud poslal na volební účet asi 9,4 milionu korun, využil z nich něco přes devět milionů. Podrobnosti o odchozích platbách neuvádí. Diviš do voleb dosud investoval asi 1,6 milionu korun, použil je na organizaci kampaně, sběr podpisů, marketingové služby nebo na tisk a výlep plakátů.

Kandidát Svobody a přímé demokracie (SPD) Jaroslav Bašta se spoléhá téměř výhradně na dary od své strany. Kromě své úvodní platby ve výši 100 000 korun SPD zaplatila veškeré dosavadní výdaje za asi 3,8 milionu korun. Peníze šly třeba na tisk letáků nebo na pronájem reklamních ploch.

Tomáš Zima získal od sponzorů asi 1,7 milionu korun, většinu z nich již utratil. Avizoval, že chce vést nízkorozpočtovou kampaň, stejně jako Marek Hilšer, který vykázal příjmy za asi 800 000 korun a výdaje za 650 000 Kč. Senátor Hilšer v pondělí řekl, že asi 30 procent výdajů si plánuje zaplatit z příspěvku na mandát senátora, další peníze shání od drobných dárců. Větší sponzoring Hilšer kvůli zachování nezávislosti odmítá. Peníze dosud vydal na správu sociálních sítí, grafické práce, reklamní předměty, komunikační strategii nebo volební letáky.

Příjmy ve výši asi 1,2 milionu korun na transparentním účtu vykazuje Pavel Fischer. Částku shromáždil díky řadě dárců, kteří mu poslali tisícové až desetitisícové částky, čtveřice jeho příznivců mu poskytla dar v nižších stovkách tisíc.

Josef Středula má příjmy asi 870 000 Kč a o něco menší výdaje. Podle jeho mluvčího Jana Štolla bude odborový předák dokončovat jednání se sponzory v návaznosti na podání kandidatury.

Téměř bez pohybu na účtu je Denisa Rohanová. Šéf její kampaně Martin Legnavský ČTK řekl, že důvodem je postup exekutora, kvůli kterému má prezidentská kandidátka na účtu minus milion korun. Podle tiskové zprávy dluh vznikl z několikatisícového závazku jejího bývalého manžela vůči zdravotní pojišťovně a Rohanová jej postupně platí. Legnavský poznamenal, že kvůli postupu exekutora nechtějí domluvení sponzoři peníze na účet posílat. Situaci kandidátka řeší s Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran.

Vitásková ani Skála kandidovat nebudou

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nebude kandidovat na prezidentku republiky. Uvedla, že se jí nepodařilo sehnat 100 000 podpisů voličů, jejichž získání si stanovila jako podmínku své účasti v lednových volbách. O Hrad nakonec nebude usilovat ani kandidát KSČM Josef Skála, který podle dnešního vyjádření neposbíral dostatek podpisů.

Vitásková napsala, že k pondělí měla na petičních arších k dispozici 64 643 podpisů. „S tímto mandátem bych se zařadila do šedi ostatních kandidátů. Navíc znevýhodněna oproti těm, kteří mají podporu vlády, politických stran, odborů, oligarchických, zájmových a mediálních skupin,“ uvedla.