Dnes je pondělí 19. dubna 2021., Svátek má Rostislav
Počasí dnes 11°C Občasný déšť

Z Facebooku lze zjistit, kdo jsme. Ať se přetvařujeme sebevíc

Z Facebooku lze zjistit, kdo jsme. Ať se přetvařujeme sebevíc
Ilustrační snímek | zdroj: ThinkStock

Ať už to děláme záměrně či nikoliv, každý z nás se ve světě internetu projevuje trochu jinak než ve skutečném životě. Pro sociální sítě si vytváříme speciální, tak trochu umělou osobnost. A přesto existuje způsob, jak prostřednictvím facebookových statusů zjistit, do jaké skupiny společnosti daný člověk patří a do jisté míry i jaký ve skutečnosti je.

Projekt se jmenuje The World Well-Being Project a jeho cílem je zjistit, zda je možné na základě výrazových prostředků, které používáme na internetu a které nejsou zpravidla nejupřímnější, do jaké sociální skupiny patříme. A je to jednodušší, než se předpokládalo. Výzkumníci dokonce ani nepotřebují sáhodlouhé emoční výlevy - stačí jim jednotlivá slova. Kdo jsme je totiž možné zjistit na základě pouhého algoritmu zdánlivě nic nevypovídajících slov.

Analýzou jazyka vědci například zjistili, že používání konkrétních slov souvisí s určitým pohlavím, věkem, místem či vlastností. Na základě užívaného slovníčku lze dokonce zjistit, zda je daný člověk introvert či extrovert. Zatímco uzavření lidé mají problémy používat ve statusech emotikony, příspěvky extrovertů smajlíky téměř přetékají a neúměrně často se v nich objevují slova jako 'party' nebo 'baby'.

S rostoucím věkem se mění i expresivita výrazů. Zatímco pětadvacetiletý člověk, který se ještě rád ukazuje a předvádí, napíše do statusu 'opilost', šedesátník je spíše znuděný a usedlejší a ačkoliv bude mluvit o téže situaci, napíše 'šel jsem na sklenku'.

Lidé, kteří žijí ve vyšších nadmořských výškách, jsou podle výzkumu více neurotičtí. Používají totiž často spojení 'mám až po krk' nebo slova jako 'deprimovaný' a 'sklíčený'.

Výzkum také zjistil, že muži jsou ve vztazích více majetničtí než ženy. Když muž zmiňuje ve statusu svou přítelkyni či manželku, mnohem častěji napíše přivlastňovací zájmeno 'moje', než když žena mluví o svém protějšku.

Člověk ve šťastnějším společenství mluví více o svých koníčcích, ti smutnější zase používají slova jako 'nudit' či 'unavený'. Tyto poznatky mají také svůj ekonomicko-hospodářský význam. Z experimentu vyplývá, že šťastnější lidé mají zpravidla více peněz a jsou tedy ochotnější věnovat peníze na charitu, což by je mělo činit ještě šťastnějšími.

Výzkum byl (na rozdíl od jiných facebookových experimentů) dobrovolný a dopředu ohlášený. Lidé si pouze stáhli aplikaci s názvem 'My Personality', kam zadali svůj věk a pohlaví a pak už jen nechali software, aby analyzoval jejich statusy. Experimentu se zúčastnilo 75 tisíc lidí.

"Je to velmi nestranný pohled na lidstvo," uvedl jeden z jeho autorů Andrew Schwartz. "Data vypráví příběh a ten zase něco vypovídá o lidech," dodává. 

Zdroje:
Vlastní, The Atlantic