Jak hodnotit celoevropské dopady výsledků britských voleb, kde David Cameron jednoznačně zvítězil? Dle pozorovatelů existuje zhruba 60 jeho poslanců, kteří si "ohlídají", aby jejich premiér skutečně vypsal referendum o vystoupení z EU, byť sám Cameron z EU vystoupit nechce.
Cameronovi vyšla velmi zištná předvolební kampaň zaměřená na vítězství konzervativců i za cenu případného obětování dlouhodobých zájmů Velké Británie. David Cameron slíbil referendum o členství Velké Británie v EU a přislíbil další zvýšení pravomocí skotských národních orgánů. Pokud se Britové v referendu rozhodnou pro vystoupení z EU, povede to pravděpodobně k odloučení Skotska od Anglie. Doufejme, že EU se nenechá vydírat britskými požadavky na setrvání. Britské volby se postaraly o další dva roky nejistoty v EU kvůli Velké Británii.

Bude britský volič chtít pryč z EU? Co by to pro Unii znamenalo? Může ještě Cameron vyjednat na EU nějaké ústupky, kterými by zvýšil šanci, že Britové v EU budou chtít zůstat?
V britském, zejména konzervativním tisku jsou již léta hlasy, že by se Velká Británie měla spíše spojit s anglosaským světem, zejména s USA, než s Evropou. Jak rozhodne britský volič v referendu těžko předvídat odtud, ze střední Evropy. Pokud by Velká Británie vystoupila z EU, znamenalo by to oslabení vlivu USA v EU, protože Británie byla agentem USA v EU. Není důvodu, aby EU vycházela vstříc požadavkům Británie na setrvání.

Švédský exministr zahraničí Carl Bildt se obává toho, že vystoupení Británie z EU vyvolá i v dalších zemích podobné tendence, což rád podpoří Vladimir Putin usilující o rozdělení Evropy. Bude mít Putin v příštích letech důvod k radosti? Ve které ze zemí EU by mohla úspěšně vyvrcholit tendence pro vystoupení z Unie?
Vystoupení Británie z EU by znamenalo oslabení protikladu EU a Ruska a zároveň posílení osy Moskva–Berlín. Německo by pak nemělo zájem natolik finančně podporovat EU, což by postupně mohlo vést k vystoupení dalších zemí z EU. Rusko by z takového vývoje mělo radost. Vystoupení své země z EU slibuje prezidentská kandidátka ve Francii Marine Le Penová a euroskeptické hlasy jsou silné také v Rakousku. Zatím tolik.

Stejně tak vzbuzuje obavy možnost vystoupení Řecka z eurozóny, které by mohlo vyvrcholit dokonce v rozdělení eurozóny na dvě měnové unie. Hrozí takovýto rozpad eura?
Rozpad eurozóny opravdu hrozí a Řecko má blízko k tomu, aby proces spustilo.

Česko navštívila šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Ta se ostře distancuje od svého otce, známého antisemitskými a pronacistickými postoji. Bude jí tento distanc stačit na to, aby se stala francouzskou prezidentkou? Nebo aby alespoň FN zaujala stabilní místo jedné ze tří silných stran ve Francii?
Samotný distanc od antisemitských a pronacistických postojů otce by Marine Le Penové asi na výhru v prezidentských volbách nestačil. Ale distanc oslabí odpor tradičních francouzských politických stran i francouzského obyvatelstva proti Front national. Marine v prezidentské kampani pomůže, pokud se bude vyostřovat situace s imigrací ze severní Afriky či ohrožení ze strany islamistů uvnitř Francie. To vše spolu s jejím šarmem může Marine za dva roky vynést až do Elysejského paláce.

Agenda Le Penové, tedy odmítání imigrace, varování před islámem a obrana tradičních hodnot má odezvu například v Nizozemí, Finsku, Itálii či Rakousku. Kam se dle vás tato politika v příštích letech posune? Co z toho, co dříve bylo nemyslitelné, se o islámu a migraci bude říkat běžně? Stanou se strany typu Národní fronty součástí mainstreamu, nebo jim mainstreamové strany vyzobou jejich agendu?
Ignorování problému imigrace, nebezpečí islámského terorismu a důležitosti tradičních hodnot ve společnosti bylo obsahem umělé, vymyšlené ideologie multikulturalismu, která se neosvědčila. Mainstreamové strany převezmou část agendy současných krajních pravicových stran, ale ne celou agendu. Ovšem i strany typu Národní fronty se můžou zařadit do mainstreamu, jak se to již stalo ve Francii.

Ruský prezident Putin vyzval na Rudém náměstí k vytvoření nového systému světové bezpečnosti, který bude bez účasti vojenských bloků. Dlouhodobě kritizuje dle jeho slov světovou hegemonii USA, Putinovi evropští příznivci bojují proti obchodní dohodě TTIP a místo toho chtějí pozitivnější vztah s Ruskem. Co k těmto úvahám říci?
Návrhy prezidenta Putina mají potenciál nastolit nový světový pořádek. Dosavadní hegemonie USA a rozšiřování paktu NATO vede pouze k dalším válkám. Spojení evropských technologií a ruského přírodního bohatství přináší Evropě větší výhody než obchodní dohoda TTIP. Výsledkem bude pozitivní vztah Evropy a Ruska a přeměna USA na malý ostrov před pobřežím Eurasie, jak varuje Henry Kissinger. Konflikt na Ukrajině zůstane jen jako poznámka pod čárkou.

Alespoň významnější náznaky podpory pro taková prohlášení vidíme u českého prezidenta, u slovenského a maďarského premiéra, v Itálii, samozřejmě ve Francii, v Řecku, na Kypru atd. Kde smířlivost vůči Rusku ještě vzroste? Budou některé země dlouhodobě Putinovým trojským koněm?
Putinovy návrhy v sobě mají vnitřní logiku. Pokud se je nepodaří smést ze stolu, budou se přidávat další země. Které země to budou, je nyní těžko předvídatelné. Slovensko pro ně bude mít porozumění.

Mimochodem, Miloš Zeman odhaduje, že do konce roku budou zrušeny protiruské sankce. Putin horuje za vyplnění minských dohod "do posledního písmene". Je zrušení sankcí do konce roku reálné? Bude tudíž mír na Ukrajině?
Současné hranice příměří na Ukrajině nevyhovují žádné straně. Spíše pochybuji, že se trvale udrží. Také pochybuji o zrušení sankcí do konce roku, ale spíše nebudou ani zostřené a obě strany se naučí s nimi na přechodnou dobu žít.

V evropské politické agendě zapomínáme na dohodu TTIP. Bude nakonec schvalována jen Evropskou unií jako celkem, nebo národními parlamenty? Pro kterou z těchto možností horujete vy? Co se ještě během procesu schválení dohody stane?
Mezinárodní finančně-ekonomická a mediální lobby budou asi tlačit, aby se dohoda TTIP schvalovala pouze v orgánech EU. Pokud by podléhala schválení národními parlamenty, asi by neprošla. Jsem pro schvalování národními parlamenty. V procesu schvalování dohody lze očekávat dramatické provokace, které by její schválení postavily do světla globální nezbytnosti. To světlo by ale bylo falešné.

Vladimir Putin se ve svém projevu na Rudém náměstí vyslovil pro systém rovnoprávné bezpečnosti všech zemí čelících současným hrozbám, vybudovaný na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky. Jak tomu máme rozumět? A dá se očekávat, že na to v budoucnu západní svět uslyší? Ostatně, co se týče Ukrajiny, Putin prý hodlá vyžadovat dodržení minských dohod do posledního písmene, takže by se situace mohla uklidňovat…
Uskutečnilo by se to, co mělo být provedeno po skončení studené války – rozpuštění NATO. Pokud by se NATO nerozšiřovalo na Východ, dnes bychom neměli ukrajinskou krizi. Pokud Velká Británie vystoupí z EU, zvýší se šance takového uspořádání.

zdroj: Parlamentnilisty.cz