Vláda zde uvádí, že potvrzení legitimity protikomunistického odboje a odporu formou zákona je potřebné k důslednému vyrovnání se s komunistickým režimem. Téměř totožný návrh už jednou předložil Senát. Po volbách, které vyhrála levice, jej ale stáhl zpět.

Podle návrhu by bojovníci proti komunismu měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě kladného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Účastníci třetího odboje by tak mohli získat postavení válečných veteránů, přestože nebojovali jako vojáci. Tím by jim vznikl nárok na některé nepeněžní výhody, například ve zdravotní péči. Součástí symbolického ocenění by byl i pamětní odznak.

Vláda: Je třeba upřesnit pojmy

Vláda má k návrhu připomínky. Doporučuje například upřesnit některé pojmy, aby mohl ÚSTR o žádostech kvalifikovaněji rozhodovat. Jde například o spojení "aktivní účast", "mimořádně záslužný čin" či "ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj". Dále poslancům navrhuje, aby zvážili, zda by vydávání osvědčení nemělo mít charakter správního rozhodnutí ministerstva obrany.

"Neboť pokud by mělo být vydané osvědčení jen deklaratorním aktem, není v navržené právní úpravě řešena možnost postupu žadatele o vydání osvědčení v případech, kdy mu osvědčení vydáno nebude a žadatel bude přesto přesvědčen o dostatečném prokázání svého nároku," uvádí se v návrhu usnesení.

Sněmovna už jednou návrh o protikomunistickém odboji posuzovala, šlo o senátní normu. Horní komora se ale po volbách, ve kterých získala levice většinu, rozhodla materiál stáhnout. Odůvodňovala to především analýzou některých historiků, kteří označili návrh za krajně nedomyšlený. Hrozí podle nich, že kvůli mlhavým a sporným kritériím nebudou o přidělených osvědčeních rozhodovat skutečné zásluhy, ale libovůle zmocněných státních úředníků.