Podle informací ČTK by mělo ministerstvo pro místní rozvoj získat 8,4 miliardy, vnitro osm miliard a resort průmyslu a obchodu tři miliardy korun. Peněz z půjčky se naopak vzdala ministerstva životního prostředí, dopravy, školství, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Síkela uvedl, že Česko peníze využije na projekty v oblasti digitalizace, vývoje čipů a nových technologií a dostupného bydlení.

„Snížení vychází z jednání a konzultací s Evropskou komisí, které nám jasně ukázaly, že některé projekty bude lepší financovat ze státního rozpočtu, případně v případě projektů v oblasti dopravy například prostřednictvím půjčky od Evropské investiční banky. I s ohledem na to, že některé podmínky pro některé typy projektů tak, jak je připravila Evropská komise, jsou příliš svazující,“ řekl Síkela.

Ministerstvo vnitra v původním návrhu počítalo s využitím peněz z půjčky ve výši 6,5 miliardy na nejnákladnější položku - kybernetickou bezpečnost. Nyní by mělo dostat navíc dalších 1,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo půjčku využít na podporu projektů v mikroelektronice a komunikační technologii a na koinvestiční fondy pro rozvoj strategických technologií. Ministerstvo pro místní rozvoj by pak peníze mělo dát na dostupné bydlení.

Ministerstvo životního prostředí se vzdalo půjčky za podmínky, že dostane na program Nová zelená úsporám jiné půjčky z emisních povolenek v letech 2024 a 2025, a to vždy ve výši deset miliard korun. Resort dopravy nebude z půjčky hradit reformy a investice v železniční dopravě. Školství počítá s jinými zdroji na reformu školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) dopoledne avizoval, že financování reforem ozřejmí v pondělí 4. září společně s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Ministerstvo práce a sociálních věcí odstoupilo od podpory sociální infrastruktury ve výši pěti miliard korun, zdravotnictví nevyužije plánovanou půjčku 3,3 miliardy korun.

Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše.