Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU
24. 3. 2014 – 16:29 | Zpravodajství | Jakub Konečný
Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Česko by se hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Připojení ČR k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi. Smlouvu bude nutné schválit v Parlamentu ústavní většinou.
"Dnešním rozhodnutím se vracíme do hlavního proudu evropské integrace. Vláda rozhodnutí schválila jednomyslně," uvedl premiér. Zároveň dodal, že rozhodnutí vlády má podporu odborů i zaměstnavatelů.
Vláda debatu o přistoupení země k paktu zahájila 19. února. Tehdy ovšem jednání přerušila kvůli nejasnostem, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena. Podle Sobotky nakonec bude muset být schválena v obou komorách Parlamentu ústavní většinou. "Vládní koalice začne jednání s ostatními parlamentními stranami," dodal premiér.
Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro ČR, až přijme euro. "Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace," uvedl v únoru Sobotka. Dnes pak doplnil, že pozice ČR je tak srovnatelná s pozicí Polska, Švédska nebo Litvy.
Prezident Miloš Zeman se již dříve vyjádřil, že pro něj nebude problém podepsat smlouvu a že souhlasí s větší integrací. Připojení ČR k paktu by podle ekonomů posílilo rozpočtovou zodpovědnost a zamezilo vládám nadměrně zadlužovat zemi.
"Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi," uvedl již dříve analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Z hlediska veřejných financí ovšem pakt v nejbližších dvou letech neznamená žádnou změnu, dodal. Připojení České republiky k fiskálnímu kompaktu představuje posílení rozpočtové disciplíny vlády i podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka.
Fiskální kompakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.
Letos by měl strukturální deficit ČR činit zhruba 2,5 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilion korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase (ODS).
Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) není reálné, aby ČR do eurozóny vstoupila v tomto volebním období.
Údaje o paktu rozpočtové kázně (též fiskální pakt):
- Pakt byl přijat na mimořádném summitu EU 30. ledna 2012; týž rok 2. března ho podepsali představitelé 25 zemí EU, vyjma ČR a Británie (a Chorvatska, které tehdy ještě nebylo členem EU). V platnost pakt vstoupil 1. ledna 2013 pro 16 zemí, jež měly k tomuto datu dokončený ratifikační proces. K dnešku ho ratifikovalo 24 zemí (ze signatářů všichni vyjma Belgie).
- Hlavním účelem paktu, který vznikl v reakci na dluhovou krizi, je zpřísnit rozpočtová pravidla. Účastnické země podle něj mají do svého právního řádu (nemusí být v ústavě, jak se původně zamýšlelo) do roku od vstupu v platnost paktu v jejich zemi zakotvit pravidlo (mechanismus), podle něhož by jejich strukturální rozpočet byl v podstatě vyrovnaný, či v přebytku. Dohlížet na to má každý měsíc vládní nezávislá agentura.
- Podle tohoto paktu bude povolený u strukturálního rozpočtu deficit do výše 0,5 HDP země a u zemí, jejichž zadlužení je výrazně pod 60 procenty HDP, může být tolerováno až procento.
- Na to, zda země toto "zlaté" pravidlo zakotvily v domácím právu či ne, bude dohlížet Soudní dvůr EU, na nějž se bude moci obrátit jeden či více států, aby zasáhl. Provinilé zemi by mohl soud udělit pokutu do 0,1 procenta HDP.
- Nejde o smlouvu, ale pouze o mezivládní dohodu, která platí pro země eurozóny. Přistoupit k ní mohou i další země EU, které ji ale budou muset uplatňovat až s přijetím eura.
- Do pěti let od vstupu v platnost, tedy do konce roku 2017, se má tento pakt, zatím mezivládní dohoda, stát součástí unijní legislativy.
- Jde o přísnější verzi Paktu stability a růstu z roku 1997, který má zajistit úspěšné fungování eurozóny stanovením rozpočtových pravidel (mimo jiné deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta HDP či veřejný dluh maximálně 60 procent HDP) a postihů za jejich nedodržování.
- Pravidla stanovená paktem stability ale většina zemí léta nedodržovala a místo vynucování disciplíny si státy rozšiřovaly možnosti jak se sankcím vyhnout. I samotné udělení pokuty bylo tak zdlouhavým procesem, že ještě nikdy nebyla udělena, a to přesto, že pravidla porušuje řada zemí EU. V důsledku světové finanční krize byla EU nucena pravidla zpřísnit.