Podle Maláčové normu projedná v úterý Sněmovna a ve středu Senát. Poté by ji měl k podpisu dostat prezident.

Opatření má přispět k omezení šíření koronavirové nákazy v Česku. Má bránit propadu příjmů a motivovat lidi k tomu, aby se nechávali testovat, s příznaky zůstávali doma, po setkání s nakaženými nastoupili do karantény či hlásili své kontakty. Náhradu mzdy v prvních dvou týdnech nemoci či karantény vyplácejí pracovníkům zaměstnavatelé. Zvýšené výdaje by si měli odečíst ze sociálních odvodů.

Kabinet původně před nedávnem navrhoval, aby lidé v karanténě dostávali bonus 370 korun za den po dobu nejvýš deseti dnů. Sněmovna to podpořila, ale do připraveného zákona přidala i takzvané přílepky. Senát tyto dodatečné změny škrtl a prodloužil vyplácení podpory z deseti na 14 dnů. Dolní komora v pátek ale normu neschválila. Maláčová proto předložila dnes novou verzi.

Zvýšení náhrady výdělku doporučovali někteří členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) a další experti. Poukazovali na to, že nemocenská je v Česku nízká a lidé kvůli tomu nechtějí nastupovat do karantény a hlásit své kontakty. Navýšení částky požadovaly i odbory. Zaměstnavatelé se původně klonili spíš k příspěvku. Maláčová navrhovala dvě varianty - buď náhradu ve výši plného výdělku, nebo příspěvek až 500 korun na den.

Ministryně práce prosazovala stoprocentní nemocenskou. Podle ní je tento model spravedlivější a administrativně méně náročný, ale také dražší. Šéfka resortu před jednáním kabinetu uvedla, že bez razantnějších opatření by se nepodařilo v Česku šíření epidemie omezit a situaci výrazněji zlepšit.

Jak přesně by mělo nastavení zvýšené nemocenské vypadat a jaké by měly být výdaje státu, není zatím jasné. Vláda návrh zákona zatím nezveřejnila.