Zákon o rozpočtové zodpovědnosti musí schválit Parlament ústavní většinou, koaliční strany se proto musí domluvit s opozicí. Je v něm zakotveno zejména zřízení národní rozpočtové rady, zmiňovaná dluhová brzda a týká se i dluhů obcí a krajů. Celkové hospodaření státu má sledovat nová pětičlenná Národní rozpočtová rada.

Opoziční strany jsou ochotné zákon podpořit, požadují však snížení hranice dluhové brzdy.

Ve chvíli, kdy státní dluh stoupne na 55 procent HDP, by se kromě vyrovnaného státního rozpočtu měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů, ve veřejných institucích nebudou udělovány odměny a vláda bude mít právo rozhodnout o nižším zvýšení důchodů. Tato opatření by však neplatila v krizových obdobích, jako je například válečný stav.

V případě obcí a krajů je dluhová brzda stanovená na 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud v tu chvíli nepřistoupí na šetření, může jim ministerstvo financí pozastavit převod podílu na výnosu daní.

Současný návrh vládní koalice je mnohem benevolentnější než v minulosti. Miroslav Kalousek například ještě ve funkci ministra financí navrhoval dluhovou brzdu stanovit už dluh ve výši 40 procent HDP. Loni dosahoval vládní dluh 43,2 procenta HDP.