Vláda Mayové v britském parlamentu ustála hlasování o nedůvěře

AKTUALIZOVÁNO AKTUALITA (aktualizováno: 16. 1. 2019 20:54) - Aktuality autor: šar

Britská premiérka Theresa Mayová den po odmítnutí brexitové dohody Dolní sněmovnou přečkala hlasování o nedůvěře vyvolané opozicí. Poté, co se v úterý dočkala podle britského tisku historické porážky a ponížení, ji dnes večer podržela její Konzervativní strana a severoirští unionisté podporující její menšinovou vládu. Na rychlé předložení nového plánu ohledně rozchodu s Evropskou unií dnes tlačili jak britští politici, tak představitelé unijních zemí.

Z úterní londýnské demonstrace

Z úterní londýnské demonstrace,zdroj: Profimedia.cz

Díky podpoře 325 poslanců ustála vláda hlasování o nedůvěře, iniciované šéfem labouristů Jeremym Corbynem, jehož snahu podpořilo 306 členů dolní parlamentní komory. Mayová po hlasování prohlásila, že ihned zahájí jednání s představiteli opozičních stran o dalších možnostech. Corbyn podotkl, že se premiérka především musí zavázat, že uchrání zemi od neřízeného odchodu z EU.

Země evropské sedmadvacítky se shodují, že na tahu je po úterním odmítnutí dohody parlamentem Londýn, a zároveň posilují přípravy na možný britský odchod ze společenství bez jakékoli smlouvy upravující tento krok.

Úterním hlasováním se dnes zabývalo mimo jiné plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Předseda sboru Antonio Tajani řekl, že unie se nyní musí připravovat na neřízený brexit. Stejný názor vyjádřila zástupkyně rumunského předsednictví EU. Hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier připustil, že EU může diskutovat o nové podobě dohody, pokud ovšem Britové ustoupí od svých dosavadních postojů.

Stejně jako představitelé europarlamentu a Evropské komise také zástupci jednotlivých členských zemí EU vyzývají Británii, aby sdělila svou představu o brexitu. Kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že je nutné dál usilovat o spořádaný brexit, i když Německo je připraveno také na opačnou variantu.

Mayová dnes zopakovala svá dřívější slova, že vyhnout se divokému odchodu lze jen dvěma způsoby: schválením dohody s EU nebo zrušením brexitu. Ke druhé možnosti její vláda přistoupit nehodlá, zdůraznila premiérka.

Na neřízený brexit se kromě Německa podle dnešního vyjádření intenzivněji chystá mimo jiné Francie, Itálie, Španělsko či Nizozemsko.

Podle českého premiéra Andreje Babiše, který je na návštěvě Thajska, je třeba vyčkat, jaký postup Británie zvolí. Nejistota spojená s brexitem je podle něj nepříjemná, premiér nicméně doufá, že se k dohodě nakonec podaří dospět. Ministr zahraničí Tomáš Petříček řekl, že EU27 možnost úpravy návrhu brexitové smlouvy nevidí a Londýn musí přijít s náhradním plánem. Ministr vnitra Jan Hamáček bude ve čtvrtek jednat se zástupci sněmovních stran o zrychleném projednání zákona, který má v případě divokého brexitu zajistit ochranu Britů žijících v Česku.

Andrea Leadsomová, která organizuje vládní agendu v britské Dolní sněmovně, nicméně není přesvědčena, že by nyní měla jednat pouze Británie. Brusel podle ní musí pochopit, že Londýn potřebuje další záruky. Leadsomová zároveň zdůraznila, že vláda Mayové odmítnutou dohodu nadále považuje za jedinou možnou a neplánuje odklad brexitu.

Britský tisk výsledek úterního hlasování označil za historickou porážku a naprosté ponížení Mayové. Bulvární list The Sun považuje brexitovou dohodu připravenou britskými a unijními vyjednavači za zcela mrtvou a podle bulváru Daily Mail premiérka nyní bojuje o přežití.

Zásadní momenty vlády Theresy Mayové

Zásadní momenty vlády britské premiérky Theresy Mayové (vláda Mayové dnes přečkala hlasování o vyslovení nedůvěry):

13. července 2016 - Mayová vystřídala v čele vlády a Konzervativní strany Davida Camerona krátce po referendu o brexitu, kterým Britové 23. června 2016 dali sbohem Evropské unii. Referendum slíbil Cameron voličům v případě svého volebního vítězství v roce 2015, které nastalo.

16. března 2017 - Britská královna Alžběta II. podepsala zákon umožňující aktivaci článku 50 (o opuštění EU) lisabonské smlouvy. Británie 29. března oficiálně oznámila EU záměr odejít.

8. června 2017 - Předčasné volby kvůli posílení mandátu konzervativců; volby konzervativci vyhráli, přišli ale o většinu v Dolní sněmovně. Záhy poté začalo vyjednávání mezi Londýnem a EU o podmínkách brexitu.

19. června 2017 - Požár výškové budovy Grenfell Tower v Londýně, při kterém zahynulo 72 lidí. Mayová později čelila kritice za to, že se hned nesetkala s přeživšími a příbuznými. Loni se částečně omluvila.

17. ledna 2018 - Britský parlament schválil klíčový zákon o ukončení nadřazenosti unijního práva nad britskými zákony, upravující podmínky brexitu, tedy právní odluku od Bruselu.

4. března 2018 - V Salisbury na jihu Anglie byl neznámou látkou zasažen bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. Z činu Británie obvinila dva údajné příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU. Británie pak vypověděla přes 20 ruských diplomatů.

3. května 2018 - Místní volby v Anglii nepřinesly výrazné zisky žádné z velkých stran. Nepotvrdila se ani očekávání opozičních labouristů, že zvítězí v důležitých spíše konzervativních londýnských obvodech. Mimo hlavní město dokonce strana Mayové leckde posílila.

20. června 2018 - Britský parlament schválil konečnou verzi zákona o odchodu Británie z EU, tzv. brexitový zákon, v podobě požadované Mayovou.

6. července 2018 - Mayová představila takzvaný plán z Chequers, vládní brexitový plán, který hodlal zachovat více obchodních vazeb na EU, především volný pohyb zboží. Vládní zastánci důsledného oddělení od EU jej označili na příliš měkký, kvůli sporu odstoupili ministr zahraničí Boris Johnson, ministr pro odchod z EU David Davis a jeho první náměstek pro brexit Steve Baker.

14. listopadu 2018 - Vláda podpořila návrh dohody o brexitu. Kvůli nesouhlasu s návrhem odstoupili ministr pro odchod z EU Dominic Raab a ministryně práce Esther McVeyová. Nahradili je Stephen Barclay a Amber Ruddová.

12. prosince 2018 - Mayová ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře, ve kterém se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a potažmo i předsedkyní vlády. Ve prospěch Mayové hlasovalo 200 zákonodárců, proti bylo 117. Mayová předtím uvedla, že už konzervativce do řádných voleb v roce 2022 nepovede.

15. ledna 2019 - Britský parlament odmítl dohodu o vystoupení země z EU. Dohodu podpořilo 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé vzápětí oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě.

16. ledna 2019 - Vláda Mayové přečkala podle očekávání hlasování o vyslovení nedůvěry. Pro vyslovení nedůvěry vládě v Dolní sněmovně hlasovalo 306 poslanců. Vládu naopak podpořilo 325 zákonodárců. K vyslovení nedůvěry bylo potřeba 318 hlasů.

Tagy: Velká Británie zahraničí Evropská unie hlasování o nedůvěře britská politika Brexit

Zdroje: ČTK