Ministr pro lidská práva Michael Kocáb řekl, že v Česku žije hodně romských intelektuálů, kteří umějí diskriminaci rozeznat a popsat, referovat o ní v zahraničí. Česká vláda se podle něj pokouší řešit problém otevřeně a transparentně, což ale neznamená, že může přijmout, že by čeští Romové byli nejdiskriminovanější v unii. 

Výsledky průzkumu podle Kocába souvisí s relativně vysokým právním povědomím českých Romů, schopností lépe identifikovat pocit diskriminace ve společnosti, ve které jsou mnohem lépe integrováni, než je tomu v případě Romů v ostatních státech.

"Vzhledem k těmto skutečnostem mají čeští Romové mnohem větší šance na plnohodnotné zapojení do společnosti, přestože se u nich objevuje silný pocit diskriminace," uvedl v tiskové zprávě. 

Romové v České republice nejlépe znají antidiskriminační opatření a organizace, které v této oblasti poskytují pomoc a poradenství. To odpovídá rozvinuté síti nevládních organizací zabývajících se v ČR bojem s diskriminací.

Čeští Romové i přes silný pocit diskriminace mají podle ministra také nejlepší potenciál podílet se na dění ve společnosti a začlenit se. Romové si uvědomují dopady společenské a ekonomické transformace. "Chápou je ale jako narušení rovnosti nastavené tehdejším komunistickým režimem. Dokážou se ve svých právech orientovat a zároveň vyžadovat jejich plnění," uvedl. 

Zlepšení podle Kocába vyplývá mimo jiné ze zprávy o kanadské imigraci, kterou vláda probrala. Kabinet přijal i manuál pro česká velvyslanectví týkající se romské problematiky. Bude sloužit diplomatům k zodpovězení základních otázek ohledně přístupu ČR k integraci Romů. 

Studie Agentury Evropské unie pro základní lidská práva (FRA) byla vytvořena na základě rozhovorů s 23000 přistěhovalci a příslušníky etnických menšin. Podle studie bylo v posledních 12 měsících obětí diskriminace 64 procent Romů v ČR, obětí trestné činnosti pak 42 procent českých Romů.

Kancelář rady české vlády pro romské záležitosti však míní, že situace ve skutečnosti natolik alarmující není. Ředitelka kanceláře rady české vlády pro záležitosti romské komunity Gabriela Hrabaňová už dříve řekla, že podle jejího názoru je objektivní situace Romů v Česku lepší než v některých státech zejména východní Evropy. Mnohem horší životní podmínky podle ní mají například lidé žijící v romských osadách na Slovensku nebo Rumunsku. 

Také ona argumentovala relativně velkým zapojením českých Romů do společnosti. "Někde žijí v úplné segregaci, takže se proto s diskriminací ani nesetkají," míní Hrabaňová. Čeští Romové jsou podle ní většinovou společností v kontaktu, a proto si více uvědomují vzájemné rozdíly. 

Vysoká míra diskriminace Romů panuje podle FRA také v Maďarsku, kde jí bylo podle zjištění agentury vystaveno 62 procent tamního romského etnika, v Polsku (59 procent) a Řecku (55 procent). Mezi Českou republiku a tyto státy se vklínila už jen Malta, kde bylo prý vystaveno diskriminaci 63 procent tamních afrických přistěhovalců. 

FRA zkoumala zkušenosti příslušníků menšin s diskriminací v devíti oblastech každodenního života: při hledání práce nebo v zaměstnání, při zajišťování bydlení, ve zdravotnictví a v sociálních službách, ve školách, v kavárnách, restauracích, barech či nočních klubech, v obchodech a v bankách. Zjišťovala také, zda byli oběťmi trestných činů. 

Největší míru diskriminace agentura shledala v přístupu ke vzdělání a k práci. Nedostatky ale prý panují i v dalších oblastech.