Víceletá gymnázia jsou podle průzkumu v 59 procentech proti změně, na základních školách by jim ale podle vedoucího expertního panelu ministerstva Jana Jiterského nevadila.

Experti z ministerstva školství nedávno v připravované koncepci změny rámcového vzdělávacího programu navrhli, aby byl druhý cizí jazyk v základních školách volitelný. V současnosti je povinný pro žáky osmých a devátých tříd. Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků s návrhem expertů z ministerstva nesouhlasí.

Povinná výuka druhého cizího jazyka je podle nich pro žáky přínosem a nikoho nepřetěžuje. Ministerstvo proto podle Jiterského chtělo zjistit také názor škol. Mezi 4. a 11. květnem jich oslovilo 3127, odpovědělo 2162 z nich. Víc než 90 procent škol v průzkumu bylo základních, zbytek tvořily víceletá gymnázia či osmileté konzervatoře.

„Velká většina základních škol, celkem 78 procent, prostřednictvím svých ředitelů vyjádřila svůj souhlas se změnou (tedy zrušením povinnosti druhého cizího jazyka),“ uvedl Jiterský. Na víceletých gymnáziích je pro změnu 39 procent. Z jejich odpovědí na otevřené otázky ale podle Jiterského plyne, že jsou proti rušení povinnosti ve vlastní výuce, nicméně u základních škol to podporují.

Problém s učiteli

Kolem 67 procent ze zúčastněných ředitelů škol si podle Jiterského myslí, že zavedení volitelnosti dalšího jazyka může zvýšit kvalitu jeho výuky. „Mezi základními školami má tento názor 70 procent,“ uvedl. Asi 56 procent škol se domnívá, že změna neohrozí chuť žáků k výuce dalšího cizího jazyka. Téměř 60 procent škol pak uvedlo, že volitelnost by pomohla ke zlepšení vztahu dětí k učení, řekl.

Ohrožení úvazků pedagogů či rozvrhu kvůli změně se podle zjištění obává 35 procent základních škol. Kolem 60 procent by si s tím ale uměla poradit, ukázal průzkum. Základní školy mají podle Jiterského rovněž strach, zda by při zavedení volitelnosti měly dost pedagogů pro zajištění alternativní výuky k druhému cizímu jazyku.

Podle něj by se proto ještě mělo ujasnit, co budou moct školy jako alternativu k druhému cizímu jazyku nabízet. Připomněl, že ministerstvo by chtělo také snížit počet žáků, kteří jsou potřeba pro otevření volitelného předmětu. Teď se jich musí přihlásit sedm. „Zatím se mluví o pěti, ale ještě to není rozhodnuto. Jsou tu i ambicióznější představy,“ řekl Jiterský.

Návrh změny koncepce učebního plánu představili zástupci ministerstva v březnu. Uvedli, že cílem učení by měly být nejpozději od roku 2029 dovednosti, jako je schopnost učit se, řešit problémy, komunikovat či pracovat. Zájemci mohli k návrhu posílat připomínky na web https://velke-revize-zv.rvp.cz, podle Jiterského se jich sešlo 3600. Dokončený návrh koncepce by chtěli experti předat ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN) do 15. června.