Výzkum totiž provádí jen na internetu a například podle Jana Tučka, předsedy Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění (SIMAR), tak rozhodně nezískává odpovědi od reprezentativního vzorku populace. Ředitel SANEP Oldřich Zajíc podobná obvinění odmítá s tím, že jsou výrazem myšlení starého deset let. 

"To je spíš anketa, není to výzkum," míní Tuček, který připomněl, že internet v ČR používá jen přibližně polovina obyvatel. Nejsou tak podle něj jasné informace o struktuře vzorku občanů, se kterými agentura pracuje.

SANEP se zmiňuje o skupině, odborně zvané panel, asi 150000 registrovaných uživatelů internetu, z nichž vybírá respondenty. "Zajímalo by mne, jestli je někdy viděli. Tam se může osmiletý kluk tvářit jako šedesátiletá babička," řekl Tuček. 

Při tvorbě politických výzkumů podle Tučka záleží i na věkové struktuře voličů a starší lidé, neuvyklí práci s počítači, jsou v internetových průzkumech zastoupeni daleko méně než v běžné populaci. 

"Dneska je pokrytí (internetem) celospolečenské. My jasně udáváme parametry a jsou to reprezentativní vzorky," reagoval na Tučkovy námitky Zajíc. "Jestli někdo má internet, auto nebo myčku nádobí, to není podstatné. Musíte zajistit reprezentativní obraz země," vysvětlil.

Námitky konkurentů by prý byly relevantní tak před deseti lety. "Musíte brát v úvahu nejen majitele připojení, ale i uživatele. Dnes mají lidé přístup i ze zaměstnání, oslovujeme i lidi s handicapy a podobně," řekl Zajíc. SANEP se navíc neptá lidí nad 69 let - i oni jsou ale voliči. 

Podobnými výhradami jako šéf sdružení SIMAR se ale netají ani Jan Herzmann z agentury Factum Invenio. "Já o tom mluvím od té doby, co SANEP své výsledky začal zveřejňovat," podotkl.

Také Herzmann zdůraznil, že "internetová populace" zdaleka nepokrývá celé obyvatelstvo ČR. Nemá námitky proti výzkumům, které se například internetu či moderních technologií týkají. "Velikost jejich panelu ale prostě nemůže odstranit to, čemu se ve statistice říká nevýběrová chyba. Tedy chyba, kterou nelze odstranit libovolným způsobem výběru," myslí si. 

"Lidé, kteří nepoužívají internet, mají trošku jiné názory, v politice dokonce o hodně, než lidé, kteří jsou k internetu připojení," míní Herzmann. Výsledky podobných na internetu provedených průzkumů tak podle něj nadměrně preferují pravicové či liberální strany.

"Svého času například SNK-ED byla strana, která měla v internetových hlasováních obrovskou podporu, ale v reálu to tak zdaleka nebylo. Teď se ukazuje, že třeba podpora TOP 09 se v našich datech liší výrazně podle toho, zda se jedná o klasický výzkum nebo zjišťování na internetu," vysvětlil sociolog.