Americká televize CNBC upozornila na průzkum společností Deloitte a Workplace Intelligence provedený mezi 3150 osobami. Podle něj se v loňském roce zhoršila duševní pohoda zaměstnanců.

Míra pohody na pracovišti u dotázaných klesla nebo zůstala stejná. Vedení firem se však naopak domnívá, že se zvýšila. Vedoucí partner Workplace Intelligence Dan Schawbel uvedl, že vedoucí pracovníci jsou „odtrženi od reality“ pracovní síly. Podle něj totiž vnímají své firmy v makro měřítku. Celkem 77 procent vedoucích pracovníků je přesvědčeno, že se duševní pohoda u jejich zaměstnanců na pracovišti zlepšila, ve skutečnosti se tak ovšem cítí jen 33 procent dotázaných.

Většina respondentů podle průzkumu pociťuje motivaci svou situaci změnit. Celkem 84 procent z nich označilo snahu zlepšit duševní, fyzickou a finanční kondici za „nejvyšší prioritu“; 74 procent dotázaných tomu dává větší důležitost než kariernímu postupu. Jako překážky v dosažení celkové pohody na pracovišti uváděli nadměrnou pracovní zátěž, dlouhou pracovní dobu a nadměrný stres. Odpojit se od práce nebo si vzít volno mají problém tři čtvrtiny z nich.

Negativní emoce a únavu proto pociťuje mnoho z nich. Pocit vyčerpání a stres prožívá 52, respektive 49 procent respondentů. „Hlavní každoroční příčinou vyhoření je práce,“ potvrdil Schawbel. Situaci podle něj zhoršilo současné propouštění.

Co na to manažeři

Firmy nabíraly pracovní sílu po skončení pandemie s vidinou oživení společnosti a podnikání. Válka na Ukrajině a s ní související ekonomická krize však přiměla tytéž společnosti k utažení opasků a propouštění. Výsledek? Méně lidí dělá více práce. Osm z deseti lidí se podle průzkumu potýká s velkou pracovní zátěží a stresujícím zaměstnáním, napsal časopis Fast Company. Většina z nich uvedla, že by ráda žila v zemi s prosperující ekonomikou.

Až 70 procent manažerů se cítí být v podpoře zaměstnanců kvůli rigidním firemním zásadám bezmocnými, opačný dojem má 42 procent manažerů. Dotázaní manažeři většinou souhlasili s tím, že by měli v příštích letech přijmout za duševní pohodu v práci více odpovědnosti. Až 78 z nich uvedlo, že vedení jejich firmy by mělo odstoupit, pokud nedokáže přijatelnou úroveň pohody na pracovišti udržet.

Celkem 72 procent manažerů se domnívá, že prémie vedoucích pracovníků by měly odpovídat úrovni zaměstnanecké pohody. Manažeři jsou se zaměstnanci neustále v kontaktu a hrají v udržování pohody na pracovišti klíčovou roli, upozornil Schawbel.

Poškodí to firmy

Špatná duševní a fyzická pohoda zaměstnanců by měla vedení firmy znepokojovat. Podle Schawbela došlo k pozoruhodnému nárůstu pracovníků, kteří uvažují o změně zaměstnání ve prospěch svého duševního blaha.

Za další problém označil Schawbel nedůvěru některých manažerů ve své dovednosti, co se zajištění duševní pohody na pracovišti týče. Obávají se, že jejich cíle v podpoře zaměstnanců budou vypadat triviálně a utrpí tím jejich pověst.

Schawbel upozornil na důležitost zaměřit se na lidskou udržitelnost. „Organizace, které tento koncept přijmou, pomohou svým zaměstnancům stát se zdravějšími, kvalifikovanějšími a dají jim pocit smysluplnosti a sounáležitosti, uvedl.

Tato politika má podle něj zahrnovat příležitosti pro personál rozvíjet své dovednosti, postupovat v kariéře nebo přijímat nové postupy podporující duševní a fyzické zdraví, například spravedlivé odměny nebo čtyřdenní pracovní týden.

Pokud se budou podle Schawbela firmy zlepšování pohody na pracovišti bránit a nebudou pracovat na lidské udržitelnosti, bude pro ně stále obtížnější soutěžit o talenty s jinými společnostmi, které si svých zaměstnanců váží.