Někteří jsou schopni uvázat zvíře k automobilu a rozjet se šedesátikilometrovou rychlostí, i když to může znamenat, že pak psa vlečou za sebou, říká rozhořčeně Eduardo Aranyó z organizace proti týrání zvířat (PACMA) v Andalusii.

K honitbě se využívají plemena loveckých psů podenco a galgo, kteří jsou schopni dohnat, zabít a přinést zajíce. Ve Francii je tento lov zakázán od roku 1844.

Obyvatelé španělských měst se ke psům chovají lépe

Zástupkyně ředitele PACMA Silvia Barquerová říká, že mezi majiteli psů je ve Španělsku velký rozdíl mezi městem a venkovem. "V Madridu uvidíte opuštěné zvíře zřídka," tvrdí.

Mluvčí oddělení ochrany zvířat španělské policie (Seprona) to potvrdil, když prohlásil, že "pro lovce jsou psi nástrojem podobně jako puška nebo terénní boty".

Zákon je k týrání velmi shovívavý, protože přivázání psa za automobil považuje jen za "přestupek" a trestným činem se stává pouze v případě, že "způsobí smrt nebo těžké zranění" zvířete.

Lidem na zvířeti nezáleží, protože ti, kteří psa "používají k lovu, jich mají nejméně deset", potvrzuje Teresa Regojová z útulku pro lovecké psy v Málaze.

Chovatelé prý tyto psy nechávají "reprodukovat se bez jakékoli kontroly ve snaze získat šampiona" lovu, řekla Regojová.

Majitelé své psy likvidují otřesným způsobem

Lovecká sezona trvá od listopadu do února a po ní se mnoho majitelů chce psů zbavit. Někteří skončí utopeni nebo oběšeni. "Případů oběšení sice ubývá, ale štěňata i dospělí psi jsou stále házeni do jam, protože to nikdo nevidí. Nebo jim zlomí nohy, aby se nemohli vrátit domů," tvrdí zakladatelka útulku pro chrty Vera Thorennarová.

Tato nizozemská důchodkyně zprostředkovává adopce opuštěných zvířat v Evropě a USA.

Ve Španělsku mnoho opuštěných psů skončí v městských útulcích, kde jsou mnozí uspáni. Existují ale také nelegální útulky, v nichž mají psi přečkat léto do příští lovecké sezony.

"Lidé nechtějí platit za legální zařízení po dobu několika měsíců," vysvětluje mluvčí oddílu Seprona.

Poměry v některých „útulcích“ jsou otřesné

Guardiaro leží asi 150 kilometrů od Málagy. Je tam padesát dřevěných bud ze dřeva a betonu se střechami z vlnitého plechu.

V palčivém horku v nich žije stovka loveckých psů všech ras, kteří nemají vodu ani jídlo. Aranyó podal několik stížností a dosáhl toho, že majitelé tohoto "útulku" byli odsouzeni k pokutám za nedodržení sanitárních předpisů.

 Lidé ze Seprona loni v září našli na jiném místě, v Andalusii, kotce se zbytky psích těl napolo sežraných jejich druhy.

Spolky odhadují, že ve Španělsku lidé každoročně opustí 150 tisíc zvířat a třetina z nich jsou právě lovečtí psi. Podle chovatelů jde o očerňovací kampaň, sdružení lovců na dotazy neodpovídá.

Bývalý poslanec a lovec Antonio Romero obhajuje lov se psy v Knize chrtů jako "sport s tisíciletou tradicí". Někdejší europoslankyně Michèle Strifflerová, která je autorkou evropských směrnic na ochranu chrtů, však říká, že "nelze pod pojmem tradice zastřít špatné zacházení a mučení".

S rostoucí kritikou začíná přibývat případů potrestání lovců. Chovatel a předseda společnosti lovu byl v říjnu 2013 v Toledu odsouzen k sedmi a půl měsícům vězení za oběšení dvou svých psů.