V Číně žije nejvíc miliardářů na světě
19. 10. 2015 – 16:40 | Zpravodajství | roj

Počet miliardářů se v Číně letos oproti loňskému roku zdvojnásobil, vzrostl na 596. Poprvé v historii tak Čína v množství miliardářů překonala Spojené státy, informoval britský server The Telegraph s odkazem na zprávu agentury The Hurun Report, která monitoruje bohatství v Číně.
Množství extrémně zámožných lidí v Číně roste téměř šokujícím tempem. Letos přibylo 242 podnikatelů, kteří přesáhli miliardové jmění, a celkově tak v zemi žije 596 miliardářů. To je nárůst téměř o sto procent!
Čína ale neláme rekordy jen v rychlosti zbohatnutí, poprvé se jí podařilo na čele žebříčku vystřídat Spojené státy. Tam podle The Hurun Report žije "jen" 537 miliardářů.
Prudký nárůst odráží vzestup internetového obchodu a poptávku po službách a zábavě, zatímco tradiční odvětví průmyslu upadá.
Důkazem je i nejbohatší Číňan Wang Ťien-lin, předseda společnosti Wanda Group, která provozuje hotely, obchodní centra a řetězce kin. Jeho bohatství vzrostlo oproti předchozímu roku o 52 procent a nyní má na kontě majetek v hodnotě 34,4 miliardy dolarů (826 miliard korun).
S 22,7 milionu dolarů (545 miliardy korun) ho následuje zakladatel internetového obchodu Alibaba Jack Ma. Trojici uzavírá Cung Čching-chou ze společnost Wahaha prodávající limonády a minerální vody, ten má majetek ve výši 22,1 miliardy dolarů (530 miliard korun).
Mezi novými miliardáři v Číně výrazně převažují mladí lidé. Až osmdesát procent z nich je mladší 50 let. A zajímavostí je, že zhruba čtvrtina z nich se vypracovala vlastní silou z chudých poměrů, což se ve Spojených státech podařilo jen osmi procentům miliardářů.
Spojené státy Čína překonala i v počtu lidí náležejících ke střední třídě. Nyní ji tvoří zhruba 109 milionů lidí, zatímco v USA je to přibližně 92 milionů. Průzkum sestavila švýcarská banka Credit Suisse, jehož závěry zveřejnil server CNNMoney.
Do střední třídy Credit Suisse zahrnuje lidi s majetkem od 50 tisíc do 500 tisíc dolarů (1,2 milionu až 12 milionů Kč). Credit Suisse používá při měření spíše majetek než příjmy, aby zabránila dočasným změnám způsobeným například nezaměstnaností.