Soud však stížnost odmítl. Meritem věci se nezabýval; město Brno nemělo pravomoc vystupovat jako nositel základních lidských práv a svobod, řekl za soud Vlastimil Göttinger. O rozhodnutí informoval server Aktuálně.cz. 

Onderka: Pro město je to nepříjemná zpráva

"Není to příjemná zpráva pro město," komentoval rozhodnutí primátor Roman Onderka (ČSSD). Podle něj verdikt prodlouží termín projednávání nového územního plánu. Mrzí ho prý také, že rozhodnutí změnilo několik let staré usnesení městského zastupitelstva. Vedení magistrátu ale bude rozhodnutí soudu respektovat. 

Stížnost k Ústavnímu soudu podal Onderka jako nejvyšší představitel města. Podání další, jinak formulované stížnosti mělo schválit brněnské zastupitelstvo. Právník zastupující magistrát přikládal právě této, druhé stížnosti větší naději na úspěch.

Na prázdninovém zasedání zastupitelstva však návrh neprošel, a to zejména kvůli nižší účasti. Proti hlasovali z koalice zelení. "Udělal jsem vše pro to, aby i ta druhá (stížnost) byla podaná," řekl k tomu Onderka. 

Zelení naopak rozhodnutí soudu vítají

Zelení dnes rozhodnutí Ústavního soudu uvítali. Podle nich potvrdilo, že rozsudek Nejvyššího správního soudu byl vynesen v souladu s principy českého právního řádu.

Zdůraznili, že nový brněnský územní plán je třeba připravit kvalitně, důkladně ho projednat s veřejností a ne prosazovat silově proti vůli obyvatel. "Nebýt schváleného návrhu zelených změnit zadání územního plánu a zapracovat do něj ještě variantu bez R43 na území města, byly by nyní prostředky na dosavadní přípravu dokumentů zmařené. Účet ve výši 40 milionů korun by šel na vrub minulého vedení města v čele s ODS," uvedla strana v tiskové zprávě. 

Byl zbržděn rozvoj města?

Nový územní plán, který měl platit původně od roku 2010, ale jehož příprava se zdržela, obsahoval v původním návrhu pouze varianty se silnicí R43 přes městskou část Bystrc. Zelení to před čtyřmi lety jako nová koaliční strana zvrátili a navrhli zpracování další varianty bez silnice R43 v městském katastru. Podle kritiků tak zpozdili přípravu dokumentu a zbrzdili rozvoj města. 

Silnice R43 patří k nejkontroverznějším dopravním stavbám v kraji. Část obyvatel Brna i okolních obcí ji odmítá kvůli zátěži, jíž by doprava lidem bydlícím v okolí způsobila. Prosazují takzvanou trasu Boskovickou brázdou; silnice by Brno obešla a fungovala jako obchvat. Podle odpůrců této varianty by však představovala dopravně horší trasu a jezdilo by po ní míň řidičů. 

Naopak po stavbě silnice volají obce na sever od Brna. S krajským městem mají špatné spojení; současná silnice I/43 není na intenzivní dopravní zátěž stavěná a často se tam stávají vážné nehody. Přezdívá se jí silnice smrti.