Vítkovická nemocnice, člen skupiny AGEL, je součástí národní sítě Iktových center od roku 2010. V centru se léčí jak pacienti s ischemickými cévními mozkovými příhodami, způsobenými uzavřením mozkové tepny, tak pacienti s krvácením do mozku. Ročně projde vítkovickým Iktovým centrem asi 500 pacientů. „Základem kvalitní péče o pacienty s mozkovou příhodou je dobře fungující neurologické oddělení s vlastní specializovanou jednotkou intenzivní péče. Neméně důležitá je pak následná komunikace s ostatními pracovišti, jako je Vaskulární centrum Vítkovické nemocnice, radiologie, biochemie, ARO a rehabilitace,“ řekl Daniel Václavík, primář neurologického oddělení Vítkovické nemocnice.

Celkově za 37 milionů korun nemocnice vybudovala nové neurologické oddělení včetně dvou nových příjmových ambulancí s kartotékou, vyšetřovnou ultrazvuku, EEG, EMG. Ambulance získala novou zdravotnickou techniku za 130 tisíc korun. Stavebními úpravami prošla také Jednotka intenzivní péče, která byla přestavěna na tzv. boxový systém a dovybavena moderní přístrojovou technikou.

Rekonstrukce centra pro léčbu cévních mozkových příhod stála 24 milionů korun, přestavba Jednotky intenzivní péče pak 13 milionů korun. Přestavba trvala zhruba půl roku a vyžádala si také kompletní výměnu elektrorozvodů, vodovodních i kanalizačních stupaček, včetně rozvodů medicinálních plynů.

„Obrovskou výhodou nového centra pro léčbu mozkových příhod je také koncentrace urgentního příjmu a diagnostických přístrojů (magnetické rezonance a CT) na jednom pracovišti, která nejenže zlepší komfort pacientů, ale zrychlí diagnostiku a léčbu nemocných, což sníží i tíži postižení po cévní mozkové příhodě,“ vysvětlila Marie Marsová, ředitelka Vítkovické nemocnice.

Při léčbě pacienta s cévní mozkovou příhodou hraje klíčovou roli rychlost, s jakou se dostane do lékařské péče; léčbu je nutné zahájit nejpozději do tří hodin od objevení prvních příznaků. 

„Naše pracoviště poskytuje pro pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou komplexní péči, která, kromě standardní léčby trombolýzou, zahrnuje v akutní fázi ve spolupráci s Vaskulárním centrem také akutní intervenční léčbu, tedy zavedení katetru přímo do mozkových tepen. Vítkovická nemocnice loni otevřela také nové lůžkové rehabilitační oddělení, určené primárně pro potřeby iktového centra, takže našim pacientům poskytujeme komplexní péči, od akutní intervenční léčby až po rehabilitaci,“ dodal Daniel Václavík.

Nemocnost CMP v České republice je až trojnásobně vyšší oproti ostatním vyspělým státům Evropy a postihuje stále mladší jedince. Mezi rizikové faktory se řadí vysoký krevní tlak, užívání antikoncepce u žen, kouření, porucha metabolismu tuků, cukrovka, nadváha, dědičné faktory, špatný životní styl, srdeční arytmie, stres, deprese, sedavé zaměstnání, ateroskleróza nebo užívání drog.

Národní síť Iktových center

Příznaky cévní mozkové jsou náhlé a nečekané: bolest hlavy bez zjevné příčiny, porucha zraku v oblasti jednoho nebo obou očí, obtíže při chůzi, závratě, porucha rovnováhy nebo koordinace pohybu, zmatenost, obtíže při řeči nebo vnímání toho, co říkají ostatní, znecitlivění nebo svalová slabost v obličeji, horních nebo dolních končetinách, zvláště s postižením jedné strany těla.

Právě z tohoto důvodu byla v České republice vytvořena národní síť Iktových center, jejímž prvořadým cílem je zkvalitnit léčbu tohoto onemocnění.

Podle dostupných informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky zemřelo jen v roce 2010 více než jedenáct a půl tisíce lidí na cévní mozkovou příhodu. Víc než 57 tisíc lidí bylo pro toto onemocnění v České republice hospitalizováno. Nejčastěji postihla mozková příhoda pacienty od 55 do 76 let.