Asistenti hrají klíčovou roli v životě generálních ředitelů i umělců. Organizují jejich schůzky a rezervují místa v restauracích, třídí doručené e-maily, objednávají jim do kanceláře obědy a řeší rutinní úkoly, na které už jejich zaměstnavatelé nemají čas.

Jenomže automatizace kvůli intenzivnímu vývoji AI nabírá v mnoha oborech vítr do plachet a jako první na ráně jsou právě administrativní pozice. V současnosti pomáhají šéfům s logistikou a komunikací lidští asistenti, v budoucnu je ale mohou nahradit ti virtuální.

Dnes už existují k lidským asistentům alternativy – ClickUp AI dokáže konsolidovat každodenní úkoly a podle toho je optimalizovat. Virtuální asistent Wally vám zase vygeneruje návrhy na e-mailové odpovědi či zprávy na sociálních sítích.

A pak je tu generativní umělá inteligence jako ChatGPT od americké společnosti OpenAI, jež loni v listopadu vzbudila značný rozruch. Svede vypracovat plány na služební cestu či návrhy na proslovy a různé průzkumy.

Umělá inteligence tedy stále efektivněji zvládá rutinní administrativní úkoly, kvůli čemuž jsou v sázce pracovní místa lidských asistentů. Není ale důvod k panice, ubezpečil podle serveru BBC Worklife Mansoor Soomro z britské Teesside University.

Docent v oblasti udržitelnosti a obchodu vysvětlil, že AI prozatím nedokáže vykonat úkoly nad rámec základní úrovně povinností asistentů. „Stále bojuje se složitými úkoly, kde je zapotřebí prvek rozhodování na lidské úrovni,“ uklidnil Mansoor.

Můžeme zadat AI určité úkoly a ona je splní, ale s vlastními limity, a hlavně bez emoční inteligence. „AI nemůže být inteligentní z hlediska emocí, a to je ten nejtěžší oříšek k rozlousknutí,“ pokračoval ve vysvětlování Mansoor.

Otázka důvěry

Právě jistá citlivost je ve vykonávání funkce asistenta důležitá. „Musíte být schopni vycítit, když je někdo ve stresu, posoudit, co se děje, a na základě toho se rozhodovat,“ vysvětlila Joanne Manvilleová, zakladatelka společnosti Joanne Manville Virtual Assistance.

Její firma zaměstnává asi 30 lidí poskytujících asistenční služby. AI je efektivní v plnění běžných úkolů. Lidé ale oceňují vztah člověka k člověku a asistenty si vybírají podle jejich osobnosti a sympatií, prozradila Manvilleová.

Někteří asistenti jsou si podle ní jisti tím, že je AI plně nenahradí, protože ji sami využívají k zdokonalení vlastní práce. I firma Manvilleové plně využívá automatizační nástroje, aby svým klientům zvýšila produktivitu.

Její tým spoléhá na automatizační platformy Asana pro plánování a Calendly pro schůzky. Letos k tomu společnost přidala i programy IFTTT a Zapier. Také plně podporuje klienty, kteří chtějí pro své podnikání otestovat nástroje jako ChatGPT.

Manvilleová věří, že i kdyby mohla AI kompletně nahradit lidské asistenty, řada společností by raději sáhla po lidech. „Pracovní schůzky jsou velice důvěrné a nelíbí se jim myšlenka, že by záznamy byly uloženy někde na serverech,“ vysvětluje. Popsala i případy, kdy si klienti AI vyzkoušeli, ale vrátili se k lidským asistentům. Ti se tedy zatím o práci bát nemusejí. Jenomže vývoj umělé inteligence je neuvěřitelně rychlý a o práci se začínají strachovat i lidé z dalších oborů.

A aby toho nebylo málo, aktuálně se vývoj této technologie zaměřuje na rozpoznávání lidských emocí analýzou hlasu a řeči a technologií na rozpoznávání obličeje, jež by sloužila k napodobování lidských vlastností, jako je intuice a citlivost.

Zbytečný člověk

V tomto případě je velice důležité slovo „napodobování“. AI totiž dokáže lidské emoce pouze imitovat. Nemůže je cítit a nemůže je ani chápat. Kromě toho postrádá přirozenou lidskou schopnost improvizovat a být kreativní.

Manvilleová se domnívá, že AI může časem zastat ještě více administrativní práce, lidští asistenti však budou mít na trhu práce vždycky své místo. „AI bude provádět rutinní činnosti a zlepší potenciál toho, čeho mohou lidé dosáhnout,“ vysvětluje.

Její scénář tedy počítá s tím, že AI bude sloužit člověku, nikoli opačně. Ve společnosti však narůstá napětí kvůli obavám, že už nebude lidská síla na trhu práce potřebná. Nedávno se na toto téma zeptali expertů v oblasti AI vědci z Oxfordské univerzity.

Odpověď nebyla příjemná – do roku 2030 složí AI hudbu, která se dostane mezi nejhranější skladby světa, a napíše literární bestseller, jenž se umístí v prestižním žebříčku New York Times. Alespoň šance na zničení lidstva jsou mizivé (pět procent). Do roku 2075 bude nicméně AI lepší ve většině oborů než lidé, plně nás nahradí ve většině činností do roku 2100, předpokládá polovina respondentů. V tomto scénáři se tedy staneme zbytečnými. Co s námi bude? O tom se nemluví.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že AI zasáhne 40 procent pracovních míst, ve vyspělých zemích to může být až 60 procent. V polovině případů očekává její pozitivní přínos, obává se však ztráty pracovních míst a prohloubení celkové nerovnosti.

Mezi experty neexistuje na budoucnosti se stále rostoucím vlivem AI jasná shoda. Jedno však jisté je: V některých ohledech AI člověka nikdy nenahradí. Podle nich je nutné studovat její nepředvídatelné negativní dopady na společnost a zavést přísné regulace.