U Jílkové řádil rozzlobený důchodce: Co si za těch 36 korun koupím?!
Loni v listopadu Česká národní banka sáhla k oslabení koruny, aby „donutila“ spotřebitele více utrácet. Za výsledek to má, že zboží podražilo – ovšem některé potraviny až skokově. Ekonom v pořadu Máte slovo na ČT ale tvrdil, že důležitější faktory zdražení jsou špatná úroda a roční doba.
Podle ekonoma Davida Marka není zásah České národní banky až ta výrazný, existují dva větší faktory, a to roční doba a počasí. Navíc nepovažuje zdražení za až tak citelné. „Za dvanáct měsíců zdražily o necelá čtyři procenta,“ vysvětloval k vyšším cenám potravin.
Jak ale namítla moderátorka Michaela Jílková, to je zprůměrované zdražení – u některých potravin je tak nižší, u jiných mnohem vyšší. „Nikdo nejí jenom maso nebo jenom brambory, jíme to dohromady,“ argumentoval jí ale ekonom a dočkal se kritiky z řad publika. „To je ubohost, to je slabost,“ ozval se jeden muž. „Já bych ho někam poslal, aby makal rukama,“ dodal na ekonomovu adresu.
Lidé se ale zlobili nejen na něj, opřeli se i do prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeňka Juračky. Ten hovořil také o vlivu na ceny a porovnával například cenu pomerančů, ty totiž naopak zlevnily. „Urodilo se, byla dobrá úroda, tak se dovezly,“ vysvětloval. Navíc pak řekl, že velké obchody nemají vyšší marži než 10 procent. „Tady je ta cena pod tak bedlivou kontrolou… A zákazníci by měli být rádi,“ uvedl Juračka.
„Co si za to koupím, za těch 36 korun?! Co mi to tady zpíváte?“ pustil se do něj rozzlobený důchodce, který ukazoval na své nepatrné zvýšení důchodu. „Já ale nejsem politik, pane kolego,“ opáčil mu Juračka, „pláčete na špatném hrobě.“
Ukázal pak diskutujícím několik grafů, kde se snažil předvést, jak ceny obchodníků úměrně stoupají podle toho, jak zdražují výrobci či dodavatelé. „Pane Juračka, můj táta byl řezník,“ pokračoval senior. „Já jsem si ten brambor vykopal. Já jsem si ho i prodal, když jsem neměl peníze… Tak co mi budete tyhle grafy ukazovat?!“ Prezident svazu obchodníků se ale snažil i tak pokračovat. „Těch faktorů ovlivňujících tu cenu je tolik… A když je nebude obchodník respektovat, tak shoří,“ shrnul své argumenty.
Není tedy problém na straně českých zemědělců? Jak je to například při porovnání cen německého a českého vepřového masa? Zde se diskutující neshodli. „Ceny českých zemědělců jsou o 15 až 20 procent nižší než evropských,“ hájil jeden názor Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Navíc kdyby se prý více nakupovalo od českých zemědělců, přineslo by to i další výhody: snížila by se nezaměstnanost nebo by se kultivovala krajina.
Zde však z části nesouhlasil ekonom Marek. Podle něj by se čistá produkce z Česka nakonec prodražila. „Kdybychom to dělali tady, bylo by to dražší než třeba v Polsku,“ vysvětloval. „Polský zemědělec je efektivnější než český – vyrábí levně,“ dodal.
Žena v publiku však měla na věc další názor – za vše může Evropská unie a její zásahy. „Tady se prostě totálně zdevastovalo zemědělství,“ prohlásila s tím, že Češi kvůli intervencím nakonec přišli o soběstačnost.
Do sporu se pak dostal Zdeněk Juračka s Janem Hanušem, který je ředitelem největší výrobny uzenin v ČR – Kosteleckých uzenin. „Nikdy jste mi to nedokázal a nikdy jsem neviděl tu statistiku, že obchodníci zvyšují marži,“ tvrdil na jedné straně Juračka. Hanuš si však stál za svým, že ve výsledku se „oficiální“ marže nezvyšuje, ovšem při započtení všech dat se v praxi zvýší. A tak za dražší potraviny mohou i obchodníci.
Na závěr měla moderátorka Jílková vzkaz divákům, na co si mají v obchodech dát další pozor. Někdy může být tzv. výrobek „v akci“ ve výsledku dražší, než když si člověk koupí větší či menší balení stejné značky. „Na každém balení je přepočet na 100 gramů,“ uzavřela diskusi.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 23.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,230 | 25,310 |
USD | 24,240 | 24,360 |