Švýcarský soud v těchto dnech zveřejnil na svém webu informaci o červnovém rozhodnutí, kterým odmítl žádost o odblokování zlata v hodnotě 27,7 milionu švýcarských franků (asi 626 milionů Kč) patřícího společnosti ovládané českým finančníkem Pavlem Tykačem. Podle Tykačova mluvčího však poté švýcarská federální prokuratura dospěla k závěru, že původ dva roky blokovaných aktiv je legální, a rozhodla se blokaci ukončit. O tomto vývoji zatím švýcarské instituce veřejnost neinformovaly.

"Tímto krokem (švýcarská prokuratura) de facto vyloučila jakýkoli podíl Pavla Tykače na trestné činnosti," uvedl Tykačův mluvčí Jan Chudomel ve vyjádření zaslaném ve čtvrtek.

Podle výnosu tribunálu z 5. června existovalo podezření, že zlato bylo nakoupeno za peníze z podezřelých transakcí kolem CS fondů. Soud osoby a firmy označuje písmeny, ale z aktů uvedených ve výnosu vyplývá, že jde o Tykače a CS fondy.

Podle verdiktu vše začalo v červenci 2012, kdy se na švýcarský úřad prověřující podezření na praní špinavých peněz obrátila jedna banka v Curychu v souvislosti s aktivy ve výši 46 milionů švýcarských franků na kontě společností patřících Tykačovi. Podezření banky vzbudila klientova snaha převést 880 kilogramů zlata. Banka zároveň upozornila, že Tykač je v České republice vyšetřován.

Týden po oznámení banky začala švýcarská prokuratura případ vyšetřovat a obstavila všechny zmíněné prostředky. Bylo mezi nimi například 1760 pětisetgramových prutů ve zlatě, celkem v hodnotě 37,3 milionu švýcarských franků. V listopadu téhož roku prokuratura rozhodla, že nechá obstavené zlato v hodnotě 27,7 milionu franků, ostatní zablokovaná aktiva uvolnila. Podle prokuratury bylo pravděpodobné, že peníze ilegálně získané z CS fondů byly použity na nákup české důlní společnosti, nástupkyně Mostecké uhelné.

Podle soudu bylo z CS fondů v roce 1997 ilegálně vyvedeno 71 milionů německých marek, tedy asi 1,23 miliardy korun. Z této částky Tykačovi údajně připadlo nejméně 20 milionů marek, píše se ve verdiktu. O této částce mluvil v únoru 2012 před českým soudem podnikatel František Bušek, který tehdy prohlásil, že CS fondy tuneloval společně s Tykačem.

Prokuratura vzala za základ částku 20 milionů marek, kterou převedla na švýcarské franky podle kurzu z 11. března 1997. K této částce pak připočetla úroky a došla ke zmíněné částce 27,7 milionu švýcarských franků.

Tykačova společnost se proti obstavení ihned odvolala s tím, že původ prostředků je legální, pochází z dividend dalších společností a nijak nesouvisí s penězi z CS fondů. Stejně tak připomněla, že české soudy loni a letos odmítly obstavit Tykačovi majetek kvůli vyšetřování CS fondů.

Soud ve švýcarské Bellinzoně ale v červnovém rozhodnutí uvedl, že české soudy nerozhodovaly o meritu věci, ale o obstavení Tykačova majetku. Není prý proto možné vyloučit, že tyto prostředky pocházely z předcházející trestné činnosti, uvedl verdikt.

Soud připomněl, že podezřelá aktivita kolem zlata v curyšské bance, která přiměla švýcarské úřady jednat, se odehrávala v době, kdy česká prokuratura připravovala obnovení vyšetřování CS fondů. Podle soudu se tato okolnost nezdá bezvýznamná. Krok, na který banka upozornila, mohl ztížit vystopování těchto aktiv, uvádí soud v červnovém rozhodnutí.

Dokud přetrvávají pochyby o legálním původu prostředků, je ve veřejném zájmu, aby zůstaly v rukou justice, uvedl soud a vyzval prokuraturu, aby Tykače co nejdřív vyslechla.

"Ani téměř dva roky trvající vyšetřování role Pavla Tykače v případu CS fondů nepotvrdilo jeho podíl na jakýchkoli nelegálních aktivitách," uvedl v dnešním prohlášení Tykačův mluvčí Chudomel.