Samotné hlasování by totiž považoval za vyslovení nedůvěry - bez ohledu na jeho výsledek. Listopadový kongres je chystán jako nevolební, ale zejména z regionů se nyní ozývají hlasy, aby si Topolánek nechal obnovit svůj mandát.

"Pokud by ten kongres měl být volební, tak pro mě volební nebude, já kandidovat nebudu zcela jistě," řekl ČT. "Jakési hlasování o důvěře či nedůvěře je faktické vyslovení nedůvěry a je úplně jedno, jak to dopadne," uvedl. Topolánek je předsedou strany nepřetržitě od prosince 2002, už třikrát funkci obhájil. Do letošního jara byl také tři roky premiérem. 

Novou volbu vedení strany žádají některé oblasti, třeba České Budějovice, Plzeň nebo Most. Současný šéf už dříve řekl, že z kongresu chce odejít se silným mandátem. Podle něj to ale neznamená, že by se musela opakovat loňská tajná volba předsedy. 

Zatím jediným politikem, který už dal najevo, že by na kongresu ODS mohl kandidovat proti Topolánkovi na funkci šéfa strany, je místopředseda strany Petr Gandalovič. Některé místní organizace strany už delší dobu kritizují současné vedení ODS a konkrétně Topolánka za to, že se vzdal poslaneckého mandátu a údajně špatně komunikuje s veřejností i spolustraníky.

Obávají se, že současný lídr straně k volebnímu vítězství příští rok nepomůže, a vyzývají ho proto, aby si na kongresu nechal obnovit svůj mandát. Zatím se ale nezdá, že by Topolánkovi kritici měli dost hlasů na to, aby kongres zdramatizovali a dostali na jeho pořad tajné hlasování o Topolánkově osudu. 

Stranický kongres, který se uskuteční v závěru příštího týdne, je chystán jako nevolební a podle Topolánka by měl řešit dlouhodobou vizi strany a přípravu programu pro jarní volby do sněmovny. Volby vedení strany se v ODS konají každý druhý rok, a nyní nejsou na řadě. Topolánek na velké stranické tiskové konferenci oznámil, že ODS na kongresu představí vizi státu do roku 2020 - má to být manifest, z něhož by měl vycházet i konkrétní program pro jarní volby. 

V posledních týdnech se často objevovaly spekulace, podle nichž by mohl opustit svoji stranickou funkci a odejít jako nový eurokomisař do Bruselu. Sám to vždy popíral a tvrdil, že se chce angažovat na vnitropolitické scéně. Dva zdroje ale potvrdily, že Topolánek na poslední chvíli o funkci usiloval.

Jeden ze členů vedení ČSSD k tomu řekl, že právě obava z prosazení kandidatury Topolánka byla důvodem toho, proč ČSSD přestala na eurokomisaře podporovat svého kandidáta a dosavadního českého zástupce v Evropské komisi Vladimíra Špidlu a kývla na kandidaturu ministra současné vlády Štefana Füleho.