Pod povrchem čínské provincie Šen-si, v srdci starověkého mauzolea, se skrývá jedno z největších tajemství lidské civilizace. Už desítky let fascinuje archeology i milovníky historie — a zároveň je děsí. Přestože byla slavná Terakotová armáda objevena už v roce 1974 náhodou při kopání studny, samotná hrobka prvního císaře Čchin Š’-chuanga zůstává dodnes zapečetěná, nedotčená... a obestřená temnou aurou. Proč? Co se skrývá za strachem odborníků hrobku otevřít?

Když skupina dělníků před padesáti lety poprvé narazila na hliněné sochy válečníků v životní velikosti, svět oněměl úžasem. Postupně bylo odhaleno více než osm tisíc soch — nejen vojáků, ale také úředníků, hudebníků a dokonce zápasníků. Všichni věrně střeží poslední cestu císaře, který sjednotil Čínu a položil základy její slavné historie. Každá socha byla původně pokryta zářivými barvami. Ovšem jakmile se dostala na vzduch, bohaté barvy začaly mizet doslova před očima. To, co mělo být oslnivým pohledem do minulosti, se v řádu hodin proměnilo v šedé, omšelé figury. Tato tragédie navždy změnila přístup k celému mauzoleu.

zdroj: Profimedia.cz

Hrobka Čchin Š’-chuanga, která vznikala celých 38 let, leží v centru monumentálního komplexu, pod umělým pahorkem, který podle legend kopíruje samotné nebe a zemi. Podle starověkých záznamů je vnitřek hrobky vybaven dosud nevídanými poklady — modely řek a moří z tekuté rtuti, pasti chránící vstup před vetřelci a možná i nesmírné technologické divy, které vymírají spolu s císařem. Ale právě tyto poklady jsou zároveň pastí na vědce. Každý pokus o narušení atmosféry uvnitř by mohl spustit nezvratný proces destrukce. Otevřením hrobky bychom mohli nenávratně přijít o největší archeologický objev všech dob — a s ním i o klíč k pochopení jedné z nejmocnějších civilizací historie.

zdroj: Profimedia.cz

Přestože se nabízí představa pastí nastražených proti vetřelcům nebo legendy o kletbách, které stíhají ty, kdo naruší posvátný klid mrtvých, skutečný důvod je mnohem přízemnější, ale o to děsivější. Technologie, která by umožnila bezpečné odkrytí hrobky bez jejího zničení, jednoduše ještě neexistuje. Kristin Romeyová, kurátorka výstavy Terakotových válečníků v New Yorku, to shrnula jasně: „Velký pahorek, kde je císař pohřben — tam zatím nikdo nevstoupil. Částečně je to z úcty ke starým tradicím, ale hlavně proto, že nikdo na světě momentálně nemá technologie, které by umožnily správné odkrytí a průzkum.“

Dokud se tedy lidstvo nenaučí, jak proniknout do tisíce let starého podzemního světa, aniž by ho zničilo, Čchin Š’-chuang bude dál spát v nedotčeném klidu — střežený armádou z hlíny, obklopen tajemstvím, které možná nikdy nespatří světlo světa. A kdo ví... možná je to tak lepší.