Miloš Zeman zůstal po svém zvolení prezidentem bez své pravé ruky – Miroslava Šloufa, který mu zajišťoval nezbytný servis v zákulisí, nemůže se opřít o stranu zemanovců kvůli jejich propadu ve volbách, zatím se mu nepodařilo ovládnout sociální demokracii, postupně přichází o zpočátku silnou důvěru občanů a dřív či později skončí i jeho vláda. Pokud nechce zůstat osamocen, měl by přikročit ke změnám. Momentálně podle sociologa Jana Kellera Hradčany připomínají spíš tajemný hrad v Karpatech. Mlčení by měl Zeman prolomit v pátek, kdy na Hrad svolal tiskovou konferenci, kde se míní vyjádřit k aktuální politické situaci. Ta se zatím dlouho vyvíjela v rovině dohadů, co prezident udělá či neudělá.

Kolují spekulace a fámy

Ticho, které panuje na Hradě v souvislosti s oddalováním jmenování nového premiéra, vyvolává další nedůvěru občanů k politikům. „Už dlouho nekolovalo tolik neověřených spekulací o skutečném dění v zákulisí naší politické scény jako v souvislosti se sestavováním vlády,“ potvrzuje v komentáři pro Právo Jan Keller. Prezident ani nikdo z Hradu nikdy například veřejně nevysvětlil, proč už dávno nejmenoval předsedu vítězné strany ve sněmovních volbách premiérem. Odborníci se shodují, že pokud bude prezident neodůvodněně jmenování zdržovat, může prohrát. „Viny za dosažení zatím nejhlubšího dna politické krize by se pak už nezbavil,“ je přesvědčen sociolog, protože nikdo jiný než Sobotka není schopen za ČSSD vládu sestavit a vláda bez sociální demokracie by byla prohrou pro levicového prezidenta.

Bez Šloufa jako bez ruky

Komentátor Reflexu Bohumil Pečinka je přesvědčen, že prezident nezvládá úřednický rozměr funkce. „V chaotickém fungování prezidenta Zemana v bývalém sídle českých králů se příliš odráží fakt, že mu politický provoz od roku 1994 zajišťoval jediný muž – Miroslav Šlouf,“ dospěl Pečinka k závěru, že po jejich rozchodu není prezident schopen standardně politicky fungovat. Všichni, ať stojí na pravé či levé straně politického spektra, se shodují, že Miloš Zeman nemá kolem sebe odborníky, a to se odráží i v modelu komunikace Hradu. Podle Pečinky u nás vzniká nový vědní obor – reálná zemanologie, která bude vysvětlovat a dešifrovat nepochopitelné kroky současného prezidenta.

Chybí odborný tým kolem prezidenta

„Když se podíváme na jeho předchůdce i do blízkého zahraničí, tak instituce Hradu, potažmo prezidenta, má vždy několikero mluvčích, má odborné zázemí, sbor poradců, zkrátka odborný tým, který některé podklady zveřejňuje, průběžně o nich komunikuje,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz politolog Jan Kubáček. Instituce hlavy státu je podle něj v podstatě něco mezi odborným orgánem, think tankem a nějakým analytickým centrem, které si vytváří svůj pohled na věc a dlouhodobě jej prezentuje. „A to se ukazuje jako největší slabina prezidenta, že velmi často prezentuje názory on sám, ve chvíli, kdy je velmi často pod mediálním tlakem, v mediální defenzivě. A to samozřejmě není dobře,“ prohlásil.

Politiku Pražského hradu za jeho předchůdců obhajovali šéfové politické Kanceláře prezidenta republiky, například Jiří Pehe nebo Ladislav Jakl, prezidenti ve všech zemích mají kolem sebe armádu poradců a expertů. „Kdo hovoří za Miloše Zemana?“ ptá se americký novinář žijící v Česku Erik Best a rovnou odpovídá: „Čím dál více se zdá, že nikdo."

Za pravdu mu dávají i další odborníci. Podle politologa Jana Kubáčka si zřejmě prezident neuvědomuje vážnost své role a stále ještě velkou ochotu a vůli veřejnosti sledovat názory prezidenta republiky.

Celý článek naleznete na ParlamentniListy.cz.