Dlouhodobý zájem o van Goghovy poslední malby tkví i v touze poodhalit dobu bezprostředně kolem umělcova úmrtí. Van Gogh zemřel 29. července 1890 ve francouzském městě Auvers-sur-Oise v důsledku střelné rány - desítky hodin poté, co ji utrpěl. Ačkoliv převažují názory, že se van Gogh, roky trpící zřejmě depresí a snad i psychózou, postřelil sám, je ve hře také možnost, že se stal obětí trestného činu.

Možné pachatele sice malby neodhalí, dávají však nahlédnout do hlubin van Goghova psychického rozpoložení. A samozřejmě je zajímavé i to, jaké výjevy van Gogha v posledních dnech jeho života zaujaly tak, že je přenesl na plátna.

Nejpravděpodobnějším adeptem na poslední obraz, který van Gogh stvořil, je malba Kořeny stromu, k níž se pojí i zajímavé pátrání.

Kořeny stromu jsou - jak poznamenali i zástupci Van Goghova muzea v Amsterdamu - obraz, který působí až abstraktně, a mohutné kořeny z něj vyvstávají teprve na druhý pohled. Tomu, že šlo o finální dílo talentovaného umělce, nasvědčuje i fakt, že není dokončen. A také zmínka z dopisu Andriese Bongera, švagra van Goghova bratra Thea, že sedmatřicetiletý van Gogh 27. července 1890 maloval „lesní scénu plnou slunce a života“ - tedy v den, v němž vyšla osudová rána.

Kořeny stromu, zřejmě poslední malba Vincenta van Gogha | zdroj: Profimedia.cz

V roce 2020, tedy 130 let po van Goghově skonu, médii proletěla zpráva o zajímavém objevu, který učinil badatel Wouter van der Ween. Na více než století staré fotografii objevil kopeček se stromy a kořeny, které van Goghův obraz silně připomínaly. Posléze zjistil, že jde o místo vzdálené jen několik stovek metrů od hostince Ravoux, kde van Gogh bydlel v posledních měsících svého života. Fotografii s obrazem později porovnali i experti z amsterdamského muzea, kteří se přiklonili k názoru, že zřejmě půjde „o tu správnou lokalitu“.

Wouter van der Ween v místě, které mělo být předlohou pro van Goghův obraz Kořeny stromu | zdroj: Profimedia.cz

Wouter van der Ween podle svých slov na výjev narazil, když si prohlížel sbírku historických pohlednic Francouzky Janine Demuriezové. Jedna z nich zachycovala cyklistu vedoucího kolo kolem tohoto výrazného krajinného prvku, jehož část je v Auvers dodnes patrná. Navíc tudy van Gogh zřejmě často procházel, třeba když se vydával malovat okolní přírodu - až mu i tato zvláštnost padla do oka.

Za další z možných posledních van Goghových obrazů bývá nicméně považována i malba Pšeničné pole s vránami, již van Gogh vytvořil taktéž poblíž Auvers. Této interpretaci nahrává kontrast obrazu - zlatavých lánů, temné oblohy a pěšiny, která v lánech končí. Což svádí k myšlenkám, že scéna odráží van Goghovu rozbouřenou psychiku a vědomí blížícího se konce.

Pšeničné pole s vránami od Vincenta van Gogha | zdroj: Profimedia.cz

Podle odborníků však zřejmě jde jen o jednu z posledních maleb plodného autora - každopádně o jednu z nejznámějších a nejpůsobivějších.

Nehoda, či záměr?

Důvod své předčasné smrti si Vincent van Gogh odnesl s sebou do hrobu. Podle nejznámější teorie se malíř 28. července střelil sám do břicha v poli nebo v jedné ze stodol v Auvers vypůjčeným revolverem. Kulka uvízla v těle poblíž páteře. Po výstřelu van Gogh snad i na nějakou dobu omdlel. Po procitnutí se pak zraněný umělec vrátil do hostince, kde ho ošetřil lékař, bez chirurga však nebylo možné kulku vyjmout. Van Gogh tak zůstal v pokoji. Druhého dne ho navštívil jeho bratr Theo van Gogh - Vincent van Gogh prý byl v dobré náladě. Brzy na to se ale malířův stav rychle zhoršil a van Gogh zemřel následujícího dne ráno, v přítomnosti svého bratra.

Hostinec Ravoux, kde v roce 1890 bydlel a zemřel Vincent van Gogh | zdroj: Profimedia.cz

Domněnku, že se van Gogh pokusil o sebevraždu, ať už v atace psychické nemoci, kvůli bídě či z jiného důvodu, někteří badatelé zpochybnili. Poukázali na to, že střela pravděpodobně vyšla z větší vzdálenosti, o čemž mají svědčit i soudobé lékařské záznamy, a van Gogh tak možná chtěl jen chránit skutečné pachatele. Proti možné sebevraždě podle zastánců této teorie hovoří i to, že van Gogh sebevraždy odsuzoval a krátce před svou smrtí byl prý také plný elánu a chuti tvořit. Van Gogha údajně mohli omylem postřelit výrostci, kteří malíře navštěvovali a pozorovali při práci. A on sám pak možná - na první pohled drobnému - zranění ani nevěnoval dostatečnou pozornost.

Známa jsou však jen poslední slova, která měl umírající malíř říci: „Smutek potrvá navždy.“ A to, že své poslední hodiny před výstřelem strávil v přírodě. Za svého krátkého života vytvořil kolem 2000 maleb a kreseb, které se prodávají za horentní sumy. Nejdražším van Goghovým obrazem je už přes tři desetiletí Portrét doktora Gacheta, který se v roce 1990 v newyorské aukční síni Christie‘s vydražil za 82,5 milionu dolarů.

Během života však van Gogh prodal jediný obraz a nedočkal se výraznějšího uznání. Zásadní kroky pro růst zájmu o jeho dílo po van Goghově smrti učinila jeho švagrová, chytrá a kurážná Johanna van Gogh - Bongerová. Na její odhodlanost, píli a důmyslnou obchodní strategii se podíváme jindy.