"V záležitosti zrovnoprávňování mužů a žen už je (ve Švédsku) prakticky všechno hotovo, tak se objevují stále podivnější nápady," prohlásila nezávislá novinářka Elise Claessonová, částečně pobavená a částečně otrávená vzniklou debatou. 

Slovíčko "hen" bylo vytvořeno již v 60. letech minulého století, kdy užívání všudypřítomného "han" (on) se stalo politicky nekorektním. Jednalo se o "zjednodušení jazyka", přičemž hlavním důvodem bylo vyhnout se neobratné konstrukci "han/hon" (on/ona), vysvětlila lingvistka Karin Millesová. Nové zájmeno ale ve švédštině kořeny nezapustilo. 

Posedlost rovnostářstvím

Okolo roku 2000 se vynořilo znovu, když se ho chopila malá komunita Švédů s odlišnou sexuální orientací. A konečně letos diskusi o tomto zájmenu oživilo vydání dětské knížky Kivi och Monsterhund (Kivi a obrovitý pes), v němž se vyskytuje výlučně zájmeno "hen", které zcela nahrazuje výrazy "han" a "hon". 

Autor Jesper Lundqvist uvedl, že chtěl, aby kniha pojednávala o dítěti obecně, nikoli konkrétně o malém chlapci či děvčátku. 

Stoupenci nového slova argumentují, že jeho účelem není odstranit z jazyka běžná osobní zájmena "on" a "ona". Výraz umožňuje nicméně mluvčím hovořit o jisté osobě bez specifikace jejího pohlaví, pokud její pohlaví neznají, pokud je dotyčná osoba transgenderová či pokud je otázka pohlaví dané osoby považována za vedlejší. 

Švédská společnost "potřebuje třetí pohlaví, třetí pozici", domnívá se Susanna Karlssonová ze Švédské jazykové rady. "Ale musíme přitom zachovat zájmena 'on' a 'ona', protože to jsou kategorie, které jsou lidé zvyklí používat a podle nichž se orientují. Lidé chtějí vědět, zda je příslušný člověk muž nebo žena," dodala expertka, podle které je výraz "hen" nástrojem, jenž "přispívá k šíření rovnoprávnosti pohlaví". 

Jazykovědci jsou skeptičtí

Jiný jazykovědec Mikael Parkvall si není tak jistý. "Spojení mezi jazykem a myšlenkami není tak silné a člověk se užíváním neutrálního zájmena ještě nestane rovnoprávnějším," prohlásil a poukázal přitom na mandarínskou čínštinu, která se užívá v muži ovládané Číně a která takové bezpohlavní zájmeno má. 

Těžko předvídat, zda se výraz "hen" nakonec ve Švédsku prosadí. Sven-Göran Malmgren, redaktor oficiálního slovníku Švédské akademie, říká, že nezná "jediný případ na světě, kdy by se uměle vytvořené zájmeno ujalo". Zda bude "hen" zahrnuto do dalšího vydání slovníku v roce 2015, závisí podle Malmgrena na tom, nakolik se rozšíří mezi mluvčími. 

V tomto okamžiku je "hen" spíše módní záležitostí. "Je to projekt (intelektuální) elity," podotkla Claessonová. "Internetový průzkum veřejného mínění provedený deníkem Aftonbladet ukázal, že 96 procent dotázaných slovo 'hen' neužívá," připomněla. 

Malá skupina lidí "je přesvědčena, že může vytvořit rovnostářskou společnost manipulací... Poněkud to přehánějí," dodala Claessonová. 

Ve Švédsku zrušili v 70.letech vykání

Někteří Švédové zmíněný výraz údajně ani nikdy neslyšeli. Zájmeno "hen" však přece proniklo na politickou scénu: strana Zelených, která je třetím největším politickým uskupením v zemi, užívá ve svém stranickém programu zveřejněném v září výhradně zájmeno "hen". 

"Bylo pro nás přirozené používat genderově neutrální jazyk," konstatoval tajemník strany Anders Wallner. "Takovýmto způsobem se píší moderní texty, v nichž není třeba specifikovat pohlaví. To je dost častý případ," řekl. 

Podle Wallnera přestane být výraz "hen" brzy kontroverzní, stejně jako když bylo v 70. letech ve Švédsku přijato rozhodnutí zrušit vykání.